Home » Centra » Odborné skupiny a národní referenční laboratoře » Oddělení hygieny vody a Národní referenční... » Projekty » Stanovení hygienických požadavků na...
Stáhnout článek jako PDF Vytisknout

Stanovení hygienických požadavků na recyklovanou vodu využívanou v budovách a městských vodních prvcích

Evidenční číslo: SS01010179

Doba řešení: 3/2020 - 2/2023

Zadavatel: Technologická agentura ČR, program Prostředí pro život

Hlavní řešitel: MUDr. František Kožíšek, CSc.

Představení projektu: 

Trendem posledních let v oblasti hospodaření s vodou je podpora úsporných opatření a využití dešťové, případně recyklace odpadní (hlavně tzv. šedé) vody. Přes značnou podporu zavádění recyklačních a čistících technologií prostřednictvím nejrůznějších dotačních programů však není z hygienického hlediska kvalita dešťových ani recyklovaných šedých vod v České republice dostatečně prozkoumána.  

Obecným cílem projektu je zmapovat kvalitu surové i přečištěné dešťové a recyklované vody používané uvnitř budov a vody cirkulující v městských fontánách využívaných dětmi a na základě získaných výsledků navrhnout hygienické požadavky na jejich bezpečnost a způsoby sledování jejich kvality. Ať už budou mít hygienické požadavky formu legislativně závaznou nebo jen odborně doporučující, jejich zveřejnění ze strany ministerstva zdravotnictví by měl sjednotit přístup k posuzování projektů na recyklaci vody v budovách jak ze strany orgánů ochrany veřejného zdraví, tak stavebních úřadů či dalších dotčených orgánů.

Konkrétními kroky či cíli k dosažení cíle jsou:

1. Podrobné zjištění kvality různých druhů recyklované vody v různých typech budov a pro různé účely použití (splachování, praní, úklid); u zachycených koliformních bakterií určení míry resistence vůči vybraným antibiotikům

2. Ověření vhodnosti dostupných metod vzorkování a laboratorních analýz, navržení vhodného postupu

3. Modelování expozičních scénářů přenosu polutantů z recyklované vody

4. Navržení ukazatelů a limitů pro recyklované vody s různým způsobem využití.

Vedlejším cílem je přispět k definování legislativních či technických (normových) mezer v zajištění bezpečné recyklace vody v budovách a jejich okolí, k zmapování současného rozšíření recyklace vody v budovách v ČR a k osvětě v této oblasti mezi odbornou i laickou veřejností.


Výzva ke spolupráci

Hledáme objekty, ve kterých je používána recyklovaná odpadní (šedá) voda. Pokud jste majitelem takového objektu či o nějakém takovém víte, neváhejte nás, prosím, kontaktovat. V rámci projektu Vám zdarma zjistíme kvalitu recyklované vody, přičemž získané výsledky budou použity jako anonymní data do našich celkových analýz.

Podrobnosti ke spolupráci Podrobnosti ke spolupráci (183,73 KB)


Informace o řešení projektu: 

Recyklovaná voda v budovách

V prvním roce řešení projektu jsme se snažili o vytipování vhodných objektů pro naše sledování, což nebylo snadné, protože neexistuje žádná centrální evidence realizovaných staveb (recyklačních systémů). Vycházeli jsme převážně z informací hygienických stanic a rešerše zpráv z médií. Nakonec jsme k prvotnímu mapování vybrali asi 30 objektů (přibližně ve stejném poměru objekty s šedou a dešťovou vodou) tak, aby byly zastoupeny různé druhy objektů (šedá x dešťová voda, veřejný x soukromý objekt, různé druhy využití recyklované vody). Záměrem bylo během úvodního roku řešení projektu navštívit a prohlédnout si (včetně odběru vzorků) co nejvíce různorodých objektů a z nich pak učinit užší výběr pro opakované a dlouhodobější sledování ve druhém roce řešení projektu. Bohužel některé z vybraných objektů byly po část roku 2020 z důvodu protiepidemických opatření (Covid-19) uzavřeny – školy, hotely, penziony. Reálně bylo nakonec v roce 2020 navštíveno 20 objektů (z toho 12 s dešťovou a 8 se šedou vodou), další dříve uzavřené objekty byly či ještě budou navštíveny v roce 2021.

Aby byl dokumentován technický stav objektu (systémy recyklace), je v každém objektu při první návštěvě provedeno místní šetření – prohlídka systému, popis technologie úpravy a její dodavatel, způsob údržby, způsob využití recyklované vody, pozorované závady apod. Z každého šetření je vypracován tzv. pasport. Dále jsou odebrány tři vzorky vody (surové – před čištěním, po čištění a v místě užití), ve kterých stanovujeme podle typu vody 15-20 chemických, biologických a mikrobiologických ukazatelů. Zároveň řešíme metodické otázky odběru i analýz vzorků, protože metodika vzorkování podobných objektů (systémů recyklace vody) není obsažena v žádné metodické normě a podobně metodika mikrobiologických stanovení recyklovaných vod není pouhou paralelou s rozbory odpadních či pitných vod.

Ve druhém roce řešení projektu probíhá opakované vzorkování cca 10 objektů, ve kterých se vedle vývoje kvality v čase zaměřujeme také na speciální mikrobiologické ukazatele. Probíhá také modelování expozičních cest při různých druzích užití recyklovaných vod a výběr rizikových infekčních agens, také rešerše literatury a relevantních zahraničních norem a právních předpisů.

Již v roce 2020 byla navázána spolupráce se Státním fondem životního prostředí (SFŽP), který poskytuje dotace na (pře)stavbu těchto objektů a rozeslal naší výzvu na zapojení se do projektu všem subjektům, které obdržely dotace. Ve spolupráci se SFŽP jsme rovněž připravili dotazník pro majitele objektů s recyklací vody, který mapuje jejich zkušenosti s touto problematikou a který SFŽP rozeslal všem subjektům (t.j. kolem 6700 respondentů) na jaře 2021. Do konce května 2021 jsme získali 1665 vyplněných dotazníků, které nyní zpracováváme a výsledky chystáme k publikaci.

 

Městské vodní prvky

Voda recyklující v exteriéru, např. v městských vodních prvcích (fontány, vodní chodníky apod.), náleží k velmi oblíbeným zpestřením městské zástavby, upravujícím okolní klima. Přestože tyto prvky nejsou určeny přímo ke koupání, řada z nich svým charakterem k přímému kontaktu s vodou vybízí, čehož využívají různé skupiny obyvatel, především děti a osoby bez domova. Zdravotním rizikem nemusí být pouze vlastní kontakt s vodou, ale i případná expozice vznikajícím aerosolům. Zdrojem vody v těchto vodních prvcích bývá v naprosté většině pitná voda z vodovodního řadu, která je dále v závislosti na použitých technologiích úpravy recyklována, upravována a obvykle dezinfikována.

 V prvním roce řešení projektu jsme se snažili o vytipování vhodných objektů pro naše sledování,  a vycházeli jsme především z webových stránek „Pražské fontány a kašny“ (www.prazskekasny.cz), které obsahují cca 600 objektů, a z údajů obdržených z KHS Středočeského kraje (77 objektů).  Byl vybrán soubor 34 vodních prvků, které se pro náš projekt zdály jako nejvhodnější (volně přístupné, na frekventovaných místech s očekávaným přímým kontaktem s lidmi). Kromě prostých vzorků bylo u vybraných vodních prvků odebráno více vzorků z různých míst téhož vodního prvku za účelem zjištění homogenity kvality vody v prostoru; několik vodních prvků bylo testováno též blokově (několik odběrů v určitém časovém úseku). Celkem bylo odebrána a analyzována voda z 29 různých vodních prvků. Zbylých 5 vybraných objektů nebylo vzorkováno především proto, že tyto vodní prvky byly v době naší návštěvy mimo provoz; v některých případech se to zdálo být dokonce dlouhodobým stavem.

 Bylo zjištěno, že mikrobiální kontaminace vody, ačkoliv pochází původně z vodovodního řadu, může být značná, protože se recyklací do vody splachuje mikrobiální oživení povrchů – úroveň kontaminace zřejmě nejvíce souvisí s nedostatečnou dezinfekcí (nízkým obsahem volného chloru). Jak bylo námi zjištěno a popsáno i v zahraniční literatuře, v městských vodních prvcích se mohou vyskytovat nejen indikátory fekálního znečištění, ale také (potenciálně) patogenní bakterie Pseudomonas aeruginosa a Staphylococcus aureus. A protože vodní prvky jsou využívány převážně dětmi, nelze vyloučit, že by pro ně mohla takto kontaminovaná voda představovat zdravotní riziko.

Na základě výsledků z roku 2020 bylo vytipováno 10 objektů (zahrnující především různé typy vodních prvků) k podrobnějšímu sledování v roce 2021, kde se vedle vývoje kvality vody v čase zaměřujeme na popis, případně konzultace jednotlivých technologií ve spolupráci s provozovateli a pracovníky KHS.  Zároveň doplňujeme soubor jednorázově vzorkových vodních prvků.

 


Výstupy z projektu – publikace a přednášky:

Publikace:

  1. Baudišová D., Bobková Š., Jeligová H., Kožíšek F., Pumann P. Mikrobiální kontaminace vod v městských fontánách. In: Říhová Ambrožová J., Petráková Kánská K. (ed). Sborník konference Vodárenská biologie 2021, 10.-11.2.2021, Praha, str. 111-116. Vodní zdroje EKOMONITOR, Chrudim. ISBN 978-80-88238-19-5.
  2. Bobková Š, Baudišová D, Kožíšek F, Jeligová H. Mikrobiom člověka a mikrobiom pitné vody - paralely a souvislosti. Hygiena, 2021, 66(2):55-9. Dostupný on-line: https://hygiena.szu.cz/cz/artkey/hyg-202102-0004_mikrobiom-cloveka-a-mikrobiom-pitne-vody-paralely-a-souvislosti.php (pro předplatitele časopisu, pro ostatní volně dostupný od prosince 2021).

 Přednášky:

  1. Baudišová D. Mikrobiální kontaminace vod v městských fontánách. Konference Vodárenská biologie 2021, Praha 11.2.2021.
  2. Kožíšek F. Recyklace vody v budovách – přínos nebo problém pro české vodárenství? Konference Pitná voda Tábor 2020-2021 (virtuální).

Nahoru