SZÚ

Kontaktní údaje


Státní zdravotní ústav
Šrobárova 49/48
Praha 10, 100 00
Tel.: 26708 1111
E-mail: zdravust@szu_cz
Běžný tvar e-mailu zaměstnanců SZÚ:
jmeno.prijmeni @ szu.cz
Datová schránka: ymkj9r5
IČ: 75010330
DIČ: CZ75010330
Č. účtu: 1730101/0710
Profily zadavatele:
e-Gordion
Tendermarket
NEN
Home » Témata zdraví a bezpečnosti » Zdraví, výživa, bezpečnost potravin a předmětů... » Zdraví, výživa a potraviny
Stáhnout článek jako PDF Vytisknout

Zdraví, výživa a potraviny

Health, nutrition and food Tato sekce se týká vztahů mezi zdravím, výživou a potrainami. Neobsahuje všechna témata, ale zabývá se zejména hodnocením dietární expozice, charakterizací zdravotních rizik chemických agens a aplikovanou výživou. Z mikrobiologických agens zahrnuje problematiku mikroskopických hub (plísní) a jejich toxinů.


 

‹‹   Předchozí   1 2 3 4 5 6 7 8 10   Následující   ››

Z čeho reálně získáváme vitamin D a jaká je optimální potřeba

Vitamin D je jedním z esenciálních mikronutrientů. Potřebujeme jej pro mnoho životních funkcí v organizmu. Pokud chodíme v letních měsících na sluníčko, obvykle nemáme s jeho dodávkou problém, protože se tvoří v kůži. Horší je to v chladných měsících. Pak je dodávka dietou dost důležitá. Podívejte se na naši novou infografiku, která shrnuje reálné zdroje vitaminu D (D2+D3) v naší obvyklé dietě, zjištěné v monitoringu dietární expozice člověka (projekt MZSO).


 

Trávíte hodiny sezením na různých zasedáních? WHO doporučuje “plánování zdravých a udržitelných schůzek”

Zajímavé a možná i provokující doporučení zveřejnila Světová zdravotní organizace (WHO), 5. 7. 2018. Možná je to náhoda, že zrovna v “okurkové sezoně”. Mnoho z nás tráví hodně času na různých zasedáních, schůzkách, kongresech či jiných akcích. A často jsou doprovázeny občerstvením. Nejspíše se do budoucna počet takových akcí nesníží (i když máme internet). Samotný název doporučení zní zajímavě – “plánování zdravých a udržitelných schůzek”. Ponecháme na úvaze každého, jak doporučení uchopí. Předem ho proto nijak nebagatelizujme. Předkládáme volný překlad zprávy WHO a originál doporučení v angličtině, které je lehce pochopitelné a přímo využitelné. A jedna zkušenost na konec. Na mezinárodních akcích v ČR se často liší přístup domácích a zahraničních účastníků. Catering má dobrou zkušenost, co jde na odbyt. Našinci preferují českou tradici - koláčky, gulášek, řízečky, uzeniny, sýry, cizinci více preferují bílá masa, ryby, zeleninu, sýry a ovoce. A jde i o množství. Bude zajímavé sledovat, jak se kultura bude měnit.


 

Víte, že i droždí je potenciálním zdrojem vitaminu D? Ale…

CZVP-SZÚ za uplynulý rok publikovalo celkem šest aktualit zaměřených na možné zdroje vitaminu D ve stravě. První z nich se týkala vyšších hub obsahující prekurzor vitaminu D (ergosterol), který se může vlivem UVB záření na vitamin D, přesněji na vitamin D 2 (ergokalciferol), přeměnit. V dnešním článku bychom se zaměřili na další potenciální jednobuněčný „houbový“ zdroj vitaminu D 2 , a to na DROŽDÍ. Řada populárních článků na internetu uvádí, že je tato potravina výborným zdrojem jednak vitaminů skupiny B, ale také vitaminu D. To ale není pravda, pokud se nejedná o droždí ošetřené UVB zářením, což se standardně při jeho výrobě (zatím) neděje. Proč? Více informací naleznete v článku níže. 


 

Kolik tuku, soli a trans-mastných kyselin (TFA) přijmete z 1 menu „rychlého občerstvení“?

SZÚ - Centrum zdraví, výživy a potravin v Brně realizovalo projekt nazvaný „Analýza rychlého občerstvení zaměřená na přívod soli, tuku a trans-mastných kyselin“, který navazoval na pilotní studii z roku 2013. Ta mapovala obsah soli v některých pokrmech vybraných řetězců rychlého občerstvení a veřejných jídelnách v Brně. Vzhledem k výsledkům, které u několika pokrmů ukázaly vyšší obsah soli, bylo žádoucí tuto studii v průběhu několika let zopakovat a porovnat se současnou situací, vzhledem ke snahám výrobců a prodejců reformulovat své výrobky tak, aby více odpovídaly tzv. zdravé výživě. Prohlédněte si souhrnnou infografiku se závěry nebo i celkovou zprávu.  


 

Podezření na zdravotní potíže po konzumaci doplňku stravy Bion 3 ve Francii

Francouzský úřad pro potraviny, životní prostředí, ochranu zdraví při práci a bezpečnost (ANSES), který spravuje místní systém Nutrivigilance, zaznamenal v loňském roce 5 případů nežádoucích účinků po konzumaci doplňku stravy s probiotiky ( Lactobacillus gasseri PA 16/8, Bifidobacterium bifidum MF 20/5, Bifidobacterium longum SP 07/3), vitaminem C a zinkem. Šlo o výrobek Bion®3 restore od společnosti Merck. U pěti různých žen byly popsány symptomy: vyrážka, pálení žáhy, točení hlavy/závrať, průjem a nespavost. Příčinná souvislost byla u těchto hlášení odborníky z ANSES vyhodnocena jako pravděpodobná, možná. Tento doplněk stravy je dostupný i na trhu v ČR.


 

Může dieta založená na nezdravých potravinách zvýšit riziko deprese?

Je známé, že deprese a dieta mohou souviset. Již několik studií zjistilo, že lidé, kteří jedli stravu nevhodného nutričního složení, která obsahovala hodně mastných výrobků, čokolády, sladkých dezertů, smažených potravin, rafinovaných obilovin (bílá mouka) a mléčné výrobky s vysokým obsahem tuku, s větší frekvencí hlásili příznaky deprese. Naopak, dobrou zprávou je, že lidé, kteří jedli stravu bohatou na ovoce, zeleninu a ryby, hlásili, že jsou depresivní s menší frekvencí.


 

Proč je přidaný cukr tak sledovaný u dětí ve školách

V médiích se v poslední době objevuje stále více příspěvků věnovaných sladkostem a cukru. Především ve vztahu ke zdraví populace. Často se hovoří o obezitě, diabetu a dalších onemocněních. Potravináři se snaží reformulovat své potraviny s cílem snížit obsah přidaného cukru. Některé země zavádějí vyšší DPH na potraviny s vysokým obsahem cukru. U nás se hodně diskutovala např. vyhláška č. 282/2016, tzv. pamlskovka, která zavedla limity na cukr v potravinách prodávaných na základních školách. Proč je o přidaný cukr takový zájem? Proč tolik emocí? Podívejte se na stručnou infografiku, která vysvětluje, proč má cukr takový význam. S mírnou nadsázkou lze totiž říci, že je "návykový". Kdysi to byla evoluční výhoda, dnes je to problém. A u dětí to platí dvojnásobně.


 

Studie obsahu a zastoupení trans-mastných kyselin v mateřském mléce v ČR

Zajímá vás, kolik trans-mastných kyselin (TFA) máme v naší dietě? Přečtěte si závěrečnou zprávu úkolu HH. Proměřením obsahu v tuku mateřského mléka jsme získali dobrý odhad, jak je naše populace exponována těmto nežádoucím látkám zejména z částečně ztužených tuků, ale i tuků přežvýkavců, kde se vyskytují TFA přirozeně v malém množství. Za posledních 10 roků se situace zlepšila díky reformulaci potravin. Současný odhad činí 0,3 % z denní přijaté energie z obvyklé diety. Doporučené maximum je podle WHO do 1 % z denní energie. Před 10 lety to bylo 1,3 %. Je to dobrý příspěvek k prevenci kardiovaskulárních onemocnění, ale i dalších známých civilizačních chorob.


 

NUTRIVIGILANCE - zpráva za rok 2017

Systém Nutrivigilance, jehož podstatou je sběr a analýza informací nežádoucích zdravotních účinků (primárně neinfekčního původu) po konzumaci vybraných druhů potravin, funguje v ČR prostřednictvím webového portálu (http://nutrivigilance.szu.cz/) od roku 2015. Do systému bylo za rok 2017 nahlášeno celkem 26 případů zdravotních potíží po potravinách a doplňcích stravy (dále jen DS), které byly zaznamenány u dospělých osob (21 - 91 let). Po konzumaci těch, na které se systém primárně zaměřuje, se vyskytly reakce typu: otok jazyka a krku, vyrážka, nadýmání, bolest a křeče v břiše, průjem, zvracení, slabost, pocení, zápach potu po sirovodíku, bolest hlavy aj. Jednotlivé případy spolu nesouvisely a kromě 1 případu, kdy byla ale příčinná souvislost (PS) vyhodnocena jako nepravděpodobná, po vyřazení konzumované potraviny/DS, všechny popsané nežádoucí účinky u spotřebitelů vymizely. U nikoho nedošlo (na základě sebehodnocení) k vážnému, ani nevratnému poškození zdraví. 11 případů hlásila odborná veřejnost (pracovníci hygienických stanic, lékař, lékárník, nutriční terapeut). 8 případů z 15, které hlásila široká veřejnost, bylo vzhledem k jejich charakteru (podezření na infekční onemocnění; podnět na kontrolu provozovny, kde se po konzumaci jídla u spotřebitele objevil, nebo by mohl objevit zdravotní problém) předáno k prošetření do kompetence pracovníkům hygienických stanic. Silná PS byla vyhodnocena u 4 hlášených případů: DS s vitaminy a minerálními látkami (ve formě želé), DS obsahující vitamin B 6 a hořčík, sypkou směs na přípravu dortu a úhořovce mořského. Více si přečtete v celé zprávě.


 

Polovina maminek má v mateřském mléce málo kyseliny dokosahexaenové (DHA) pro správný vývoj dětí!

DHA je polynenasycená mastná kyselina (součást tuků), kterou řadíme mezi tzv. omega-3 mastné kyseliny. Ty jsou nezbytné pro naše zdraví. DHA si naše tělo v játrech sice dokáže syntetizovat, ale jen v malém množství. Zdroje z diety (zejména tučné ryby) jsou proto velmi důležité, a to po celý život. Potřebuje je náš mozek, nervy, imunitní systém, oko, srdce a cévy. Dávka DHA se ale nesmí přehánět, protože nadbytek (nad 3 g/den) může vyvolat např. poruchy srážlivosti krve. Uvádí se, že dostatek DHA velmi pozitivně ovlivňuje vývoj mozku v dětství. Podporuje mentální vývoj dětí, jejich paměť, schopnost soustředit se. Kdo by to pro své dítě nechtěl! Nedávná studie CZVP SZÚ, při které byl studován obsah mastných kyselin v tuku mateřského mléka, odhaluje, jak jsou na tom maminky a děti v ČR. V řadě případů by zlepšení bylo na místě. Zařaďte tučné ryby do svého jídelníčku nebo užívejte rybí tuk!


 

Víte, že i maso a masné výrobky jsou zdrojem vitaminu D? I když ne velkým…

CZVP v rámci krátkých aktualit uveřejňovaných na webu SZÚ publikovalo již několik článků k potravinám, které patří k významnějším zdrojům vitaminu D v obvyklé české dietě. Poslední skupinou, o které ještě nebyla zmínka a která přispívá k celkovému dietárnímu přívodu vitaminu D ze 4 - 12 %, je maso a masné výrobky. Tyto potraviny jsou primárně konzumovány samozřejmě z úplně jiných důvodů, než jako výborný zdroj vitaminu D. Jeho obsah (suma D 2 +D 3 ) se u většiny sledovaných potravin v rámci analýz Monitoringu dietární expozice pohyboval do 0,6 µg/100 g potraviny, což není moc. Ale vzhledem k poměrně vysoké spotřebě masa (dle údajů ČSÚ bylo za rok 2016 na osobu zkonzumováno 80 kg masa v hodnotě na kosti, což představuje asi 100 g jak jedeno/den, a to je stále přibližně o 25% více než se dnes doporučuje), je i tato „masová“ skupina napříč českou populací (4-90 let) rozpoznatelným přispěvatelem k celkovému přívodu vitaminu D v dietě. Chcete-li se dovědět více, přečtěte si informace níže.  


 

Zajímá vás publikační aktivita Centra zdraví, výživy a potravin v roce 2017? Nahlédněte.

Centrum zdraví, výživy a potravin v Brně, SZÚ v praze, se dlouhodobě specializuje na vybrané otázky bezpečnosti výživy a potravin. V roce 2017 prezentovali pracovníci centra 77 různých příspěvků, od impaktovaných vědeckých publikací, přes monografie až k aktualitám pro veřejnost. To je asi 1,5 příspěvku každý týden a cca 2,6 příspěvku na jednoho pracovníka za rok. I když je tato aritmetika zrádná, přeci jen vypovídá o aktivitě pracoviště.


 

Víte, že i mléko a mléčné výrobky jsou zdrojem vitaminu D?

CZVP-SZÚ uveřejnilo již několik aktualit týkajících se zdrojů vitaminu D v potravinách. Doposud šlo o články k rybám, vejcím, houbám, fortifikovaným potravinám a chystají se další. A protože je doba pečení vánočního cukroví, ve kterém nesmí chybět poctivé máslo, tak bychom dnešní článek věnovali nejen jemu, ale i mléku, z kterého se vyrábí, a dalším mléčným výrobkům. Ty jsou veřejnosti známé spíše v souvislosti s obsahem vápníku. Věděli jste ale, že mohou být i zdrojem vitaminu D a přispívat tak k jeho celkovému dennímu přívodu v dietě? Např. u dětí ve věku 4-10 let mohou mléčné zdroje tvořit až 1/5 celkového množství vitaminu D přijímaného ze stravy. Nepokrývá to bohužel jejich denní potřebu. Velmi cenný je právě současný obsah vápníku. Chcete-li se dovědět více, přečtěte si text níže.


 

Kebab s fosfáty zachráněn v EP - ale to nic nemění na škodlivosti nadbytku fosforu

Dnes EP hlasoval o osudu použití fosfátů v potravinách typu Doner kebab (rožněná masa). K omezení množství fosfátů ("éčka") bylo potřeba většina hlasů, tedy 376. Pro omezení scházely 3 hlasy. Z odborného hlediska jde o podivné řešení. Jde totiž o to, kolik obsahují jiné potraviny. Problém se asi bude dále řešit a lze očekávat úpravy legislativy, i když zájmové strany budou spolu tvrdě bojovat. Jedna věc je ale celkem jasná. V dietě je příliš mnoho fosforu a ten je asociován s řadou zdravotních problémů. Spotřebiteli to možná bude jedno, ale jen do doby, kdy bude řešit své zdravotní problémy. To je ale pozdě, není-liž pravda. Pokud Vás zajímá přívod fosforu pro jednotlivé populační skupiny v ČR a hlavní zdroje v potravinách, přečtěte si náš předchozí příspěvek.


 

Příliš fosforu v potravinách může poškozovat zdraví u třetiny dospělých osob

Na počátku prosince 2017 by měl Evropský parlament rozhodovat o osudu použití fosfátů a polyfosfátů (přídatné látky E338-452) v některých potravinách. Rozhodnutí předcházela diskuse o obsahu fosfátů v kebabu (původ v Turecku), který se ve velkém konzumuje v Německu, ale i jiných zemích EU (obdoba gyros, řeckého původu). Fosfáty se přidávají ke zvýšení šťavnatosti, protože ve výrobku vážou více vody. Jenomže fosfáty se používají i v řadě dalších potravinářských výrobků, včetně masných výrobků, sýrů, nápojů, atd. Nelze se proto divit, že přívod fosforu z diety vzrostl a není v dobrém poměru k přívodu vápníku (přirozeně by měl být asi 1:1). Vědci poukázali na fakt, že zvýšený obsah fosforu v krevním séru je silným ukazatelem úmrtnosti u osob s chronickým onemocněním ledvin. Nedávno byl v USA vysoký přívod fosforu spojen s vyšším výskytem kardiovaskulárních onemocnění (CVD) v běžné populaci, ale i s dalším poškozením zdraví. Pokusme se proto srovnat dostupná data. I v ČR dlouhodobě celkem tiše našlapujeme kolem faktu, že přívod fosforu je příliš vysoký. Zatím bez jasné zdravotní interpretace.


 
‹‹   Předchozí   1 2 3 4 5 6 7 8 10   Následující   ››

 

Nahoru