Akutní respirační infekce

Infekce respiračního traktu jsou nejčastějším lidským onemocněním, postihujícím všechny věkové skupiny obyvatelstva. Jsou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti a absence ve škole. Představují proto velmi závažný zdravotní i ekonomický problém.

Dnešní podoba monitorování akutních respiračních infekcí (ARI) vznikla v roce 1968 a je zahrnuta do komplexního programu kontroly a prevence těchto onemocnění. Program navazoval na sledování nemocnosti chřipkou v Československu, které začalo již v roce 1951 jako aktivita Referenční laboratoře - Československé chřipkové centrály, která byla jednou z prvních laboratoří sítě Světové zdravotnické organizace.

Týdenní hlášení jednotlivých případů ARI zasílají spolupracující praktičtí lékaři pro dospělé a pediatři prostřednictvím okresních a krajských hygienických stanic do Státního zdravotního ústavu. Celkový počet obyvatel v péči lékařů hlásících ARI se každý týden mírně mění a činí cca 50 – 55% obyvatel ČR. Nemocnost ARI je hlášena jako absolutní počet onemocnění v jednotlivých okresech a následně přepočítávána na 100 000 obyvatel. Pro potřeby hlášení je v současné době za ARI považováno každé onemocnění s některou z následujících klinických diagnóz: akutní zánět nosohltanu, akutní zánět hrtanu a průdušnice a chřipka.

Systém hlášení ARI slouží k získání týdenního přehledu o počtech nemocných ARI v jednotlivých okresech ČR pro potřeby hygienické služby, Ministerstva zdravotnictví, European Influenza Surveillance Scheme (EU), FluNet (WHO) a také pro potřeby široké veřejnosti.