Home » Témata zdraví a bezpečnosti » Zdraví, výživa, bezpečnost potravin a předmětů... » Zdraví, výživa a potraviny
Stáhnout článek jako PDF Vytisknout

Zdraví, výživa a potraviny

Health, nutrition and food Tato sekce se týká vztahů mezi zdravím, výživou a potrainami. Neobsahuje všechna témata, ale zabývá se zejména hodnocením dietární expozice, charakterizací zdravotních rizik chemických agens a aplikovanou výživou. Z mikrobiologických agens zahrnuje problematiku mikroskopických hub (plísní) a jejich toxinů.


 

1 2 3 4 5 6   Následující   ››

Prosím, nenabízejte nám ovoce a zeleninu s mnoha pesticidy. Ničíte nám zdraví!

Před několika dny se v médiích objevila zpráva SZPI o záchytu „jedovatých jablek z Polska“(1). Tato situace nastala už popáté. Při překročení maximálního limitu reziduí pesticidu se takový případ dostává na stůl CZVP SZÚ, které posoudí, zda mohla tato potravina poškodit zdraví nebo „jen“ nebyla vhodná pro lidskou spotřebu. Je to poměrně složitá činnost, které říkáme „hodnocení zdravotního rizika“. Tento týden CZVP SZÚ uvedlo do praxe novou metodiku hodnocení  účinků směsí pesticidů na nervový systém a aplikovalo ji na vzorek kontaminovaných jablek.


 

Nové limity vitaminu D v houbách a kvasnicích ošetřených UV zářením - zvýšení a značení.

CZVP-SZÚ publikovalo za poslední rok celkem dvě aktuality týkající se nových potravin, u nichž lze za přesně definovaných podmínek díky ošetření UV záření navýšit obsah vitaminu D. Šlo o houby (publikováno 3. 7. 2017) a droždí (publikováno 12. 7. 2018). Legislativa EU byla ke dnům 17. a 18. července 2018 právě u žampiónů a pekařského droždí pozměněna a doplněna. Jakým způsobem a co je nového, se dočtete v doplňujícím textu.


 

Z čeho reálně získáváme vitamin D a jaká je optimální potřeba

Vitamin D je jedním z esenciálních mikronutrientů. Potřebujeme jej pro mnoho životních funkcí v organizmu. Pokud chodíme v letních měsících na sluníčko, obvykle nemáme s jeho dodávkou problém, protože se tvoří v kůži. Horší je to v chladných měsících. Pak je dodávka dietou dost důležitá. Podívejte se na naši novou infografiku, která shrnuje reálné zdroje vitaminu D (D2+D3) v naší obvyklé dietě, zjištěné v monitoringu dietární expozice člověka (projekt MZSO).


 

Trávíte hodiny sezením na různých zasedáních? WHO doporučuje “plánování zdravých a udržitelných schůzek”

Zajímavé a možná i provokující doporučení zveřejnila Světová zdravotní organizace (WHO), 5. 7. 2018. Možná je to náhoda, že zrovna v “okurkové sezoně”. Mnoho z nás tráví hodně času na různých zasedáních, schůzkách, kongresech či jiných akcích. A často jsou doprovázeny občerstvením. Nejspíše se do budoucna počet takových akcí nesníží (i když máme internet). Samotný název doporučení zní zajímavě – “plánování zdravých a udržitelných schůzek”. Ponecháme na úvaze každého, jak doporučení uchopí. Předem ho proto nijak nebagatelizujme. Předkládáme volný překlad zprávy WHO a originál doporučení v angličtině, které je lehce pochopitelné a přímo využitelné. A jedna zkušenost na konec. Na mezinárodních akcích v ČR se často liší přístup domácích a zahraničních účastníků. Catering má dobrou zkušenost, co jde na odbyt. Našinci preferují českou tradici - koláčky, gulášek, řízečky, uzeniny, sýry, cizinci více preferují bílá masa, ryby, zeleninu, sýry a ovoce. A jde i o množství. Bude zajímavé sledovat, jak se kultura bude měnit.


 

Víte, že i droždí je potenciálním zdrojem vitaminu D? Ale…

CZVP-SZÚ za uplynulý rok publikovalo celkem šest aktualit zaměřených na možné zdroje vitaminu D ve stravě. První z nich se týkala vyšších hub obsahující prekurzor vitaminu D (ergosterol), který se může vlivem UVB záření na vitamin D, přesněji na vitamin D 2 (ergokalciferol), přeměnit. V dnešním článku bychom se zaměřili na další potenciální jednobuněčný „houbový“ zdroj vitaminu D 2 , a to na DROŽDÍ. Řada populárních článků na internetu uvádí, že je tato potravina výborným zdrojem jednak vitaminů skupiny B, ale také vitaminu D. To ale není pravda, pokud se nejedná o droždí ošetřené UVB zářením, což se standardně při jeho výrobě (zatím) neděje. Proč? Více informací naleznete v článku níže. 


 

Kolik tuku, soli a trans-mastných kyselin (TFA) přijmete z 1 menu „rychlého občerstvení“?

SZÚ - Centrum zdraví, výživy a potravin v Brně realizovalo projekt nazvaný „Analýza rychlého občerstvení zaměřená na přívod soli, tuku a trans-mastných kyselin“, který navazoval na pilotní studii z roku 2013. Ta mapovala obsah soli v některých pokrmech vybraných řetězců rychlého občerstvení a veřejných jídelnách v Brně. Vzhledem k výsledkům, které u několika pokrmů ukázaly vyšší obsah soli, bylo žádoucí tuto studii v průběhu několika let zopakovat a porovnat se současnou situací, vzhledem ke snahám výrobců a prodejců reformulovat své výrobky tak, aby více odpovídaly tzv. zdravé výživě. Prohlédněte si souhrnnou infografiku se závěry . Celková zpráva bude zveřejněna v průběhu roku 2018.  


 

Podezření na zdravotní potíže po konzumaci doplňku stravy Bion 3 ve Francii

Francouzský úřad pro potraviny, životní prostředí, ochranu zdraví při práci a bezpečnost (ANSES), který spravuje místní systém Nutrivigilance, zaznamenal v loňském roce 5 případů nežádoucích účinků po konzumaci doplňku stravy s probiotiky ( Lactobacillus gasseri PA 16/8, Bifidobacterium bifidum MF 20/5, Bifidobacterium longum SP 07/3), vitaminem C a zinkem. Šlo o výrobek Bion®3 restore od společnosti Merck. U pěti různých žen byly popsány symptomy: vyrážka, pálení žáhy, točení hlavy/závrať, průjem a nespavost. Příčinná souvislost byla u těchto hlášení odborníky z ANSES vyhodnocena jako pravděpodobná, možná. Tento doplněk stravy je dostupný i na trhu v ČR.


 

Může dieta založená na nezdravých potravinách zvýšit riziko deprese?

Je známé, že deprese a dieta mohou souviset. Již několik studií zjistilo, že lidé, kteří jedli stravu nevhodného nutričního složení, která obsahovala hodně mastných výrobků, čokolády, sladkých dezertů, smažených potravin, rafinovaných obilovin (bílá mouka) a mléčné výrobky s vysokým obsahem tuku, s větší frekvencí hlásili příznaky deprese. Naopak, dobrou zprávou je, že lidé, kteří jedli stravu bohatou na ovoce, zeleninu a ryby, hlásili, že jsou depresivní s menší frekvencí.


 

Proč je přidaný cukr tak sledovaný u dětí ve školách

V médiích se v poslední době objevuje stále více příspěvků věnovaných sladkostem a cukru. Především ve vztahu ke zdraví populace. Často se hovoří o obezitě, diabetu a dalších onemocněních. Potravináři se snaží reformulovat své potraviny s cílem snížit obsah přidaného cukru. Některé země zavádějí vyšší DPH na potraviny s vysokým obsahem cukru. U nás se hodně diskutovala např. vyhláška č. 282/2016, tzv. pamlskovka, která zavedla limity na cukr v potravinách prodávaných na základních školách. Proč je o přidaný cukr takový zájem? Proč tolik emocí? Podívejte se na stručnou infografiku, která vysvětluje, proč má cukr takový význam. S mírnou nadsázkou lze totiž říci, že je "návykový". Kdysi to byla evoluční výhoda, dnes je to problém. A u dětí to platí dvojnásobně.


 

Studie obsahu a zastoupení trans-mastných kyselin v mateřském mléce v ČR

Zajímá vás, kolik trans-mastných kyselin (TFA) máme v naší dietě? Přečtěte si závěrečnou zprávu úkolu HH. Proměřením obsahu v tuku mateřského mléka jsme získali dobrý odhad, jak je naše populace exponována těmto nežádoucím látkám zejména z částečně ztužených tuků, ale i tuků přežvýkavců, kde se vyskytují TFA přirozeně v malém množství. Za posledních 10 roků se situace zlepšila díky reformulaci potravin. Současný odhad činí 0,3 % z denní přijaté energie z obvyklé diety. Doporučené maximum je podle WHO do 1 % z denní energie. Před 10 lety to bylo 1,3 %. Je to dobrý příspěvek k prevenci kardiovaskulárních onemocnění, ale i dalších známých civilizačních chorob.


 

NUTRIVIGILANCE - zpráva za rok 2017

Systém Nutrivigilance, jehož podstatou je sběr a analýza informací nežádoucích zdravotních účinků (primárně neinfekčního původu) po konzumaci vybraných druhů potravin, funguje v ČR prostřednictvím webového portálu (http://nutrivigilance.szu.cz/) od roku 2015. Do systému bylo za rok 2017 nahlášeno celkem 26 případů zdravotních potíží po potravinách a doplňcích stravy (dále jen DS), které byly zaznamenány u dospělých osob (21 - 91 let). Po konzumaci těch, na které se systém primárně zaměřuje, se vyskytly reakce typu: otok jazyka a krku, vyrážka, nadýmání, bolest a křeče v břiše, průjem, zvracení, slabost, pocení, zápach potu po sirovodíku, bolest hlavy aj. Jednotlivé případy spolu nesouvisely a kromě 1 případu, kdy byla ale příčinná souvislost (PS) vyhodnocena jako nepravděpodobná, po vyřazení konzumované potraviny/DS, všechny popsané nežádoucí účinky u spotřebitelů vymizely. U nikoho nedošlo (na základě sebehodnocení) k vážnému, ani nevratnému poškození zdraví. 11 případů hlásila odborná veřejnost (pracovníci hygienických stanic, lékař, lékárník, nutriční terapeut). 8 případů z 15, které hlásila široká veřejnost, bylo vzhledem k jejich charakteru (podezření na infekční onemocnění; podnět na kontrolu provozovny, kde se po konzumaci jídla u spotřebitele objevil, nebo by mohl objevit zdravotní problém) předáno k prošetření do kompetence pracovníkům hygienických stanic. Silná PS byla vyhodnocena u 4 hlášených případů: DS s vitaminy a minerálními látkami (ve formě želé), DS obsahující vitamin B 6 a hořčík, sypkou směs na přípravu dortu a úhořovce mořského. Více si přečtete v celé zprávě.


 

Polovina maminek má v mateřském mléce málo kyseliny dokosahexaenové (DHA) pro správný vývoj dětí!

DHA je polynenasycená mastná kyselina (součást tuků), kterou řadíme mezi tzv. omega-3 mastné kyseliny. Ty jsou nezbytné pro naše zdraví. DHA si naše tělo v játrech sice dokáže syntetizovat, ale jen v malém množství. Zdroje z diety (zejména tučné ryby) jsou proto velmi důležité, a to po celý život. Potřebuje je náš mozek, nervy, imunitní systém, oko, srdce a cévy. Dávka DHA se ale nesmí přehánět, protože nadbytek (nad 3 g/den) může vyvolat např. poruchy srážlivosti krve. Uvádí se, že dostatek DHA velmi pozitivně ovlivňuje vývoj mozku v dětství. Podporuje mentální vývoj dětí, jejich paměť, schopnost soustředit se. Kdo by to pro své dítě nechtěl! Nedávná studie CZVP SZÚ, při které byl studován obsah mastných kyselin v tuku mateřského mléka, odhaluje, jak jsou na tom maminky a děti v ČR. V řadě případů by zlepšení bylo na místě. Zařaďte tučné ryby do svého jídelníčku nebo užívejte rybí tuk!


 

Víte, že i maso a masné výrobky jsou zdrojem vitaminu D? I když ne velkým…

CZVP v rámci krátkých aktualit uveřejňovaných na webu SZÚ publikovalo již několik článků k potravinám, které patří k významnějším zdrojům vitaminu D v obvyklé české dietě. Poslední skupinou, o které ještě nebyla zmínka a která přispívá k celkovému dietárnímu přívodu vitaminu D ze 4 - 12 %, je maso a masné výrobky. Tyto potraviny jsou primárně konzumovány samozřejmě z úplně jiných důvodů, než jako výborný zdroj vitaminu D. Jeho obsah (suma D 2 +D 3 ) se u většiny sledovaných potravin v rámci analýz Monitoringu dietární expozice pohyboval do 0,6 µg/100 g potraviny, což není moc. Ale vzhledem k poměrně vysoké spotřebě masa (dle údajů ČSÚ bylo za rok 2016 na osobu zkonzumováno 80 kg masa v hodnotě na kosti, což představuje asi 100 g jak jedeno/den, a to je stále přibližně o 25% více než se dnes doporučuje), je i tato „masová“ skupina napříč českou populací (4-90 let) rozpoznatelným přispěvatelem k celkovému přívodu vitaminu D v dietě. Chcete-li se dovědět více, přečtěte si informace níže.  


 

Zajímá vás publikační aktivita Centra zdraví, výživy a potravin v roce 2017? Nahlédněte.

Centrum zdraví, výživy a potravin v Brně, SZÚ v praze, se dlouhodobě specializuje na vybrané otázky bezpečnosti výživy a potravin. V roce 2017 prezentovali pracovníci centra 77 různých příspěvků, od impaktovaných vědeckých publikací, přes monografie až k aktualitám pro veřejnost. To je asi 1,5 příspěvku každý týden a cca 2,6 příspěvku na jednoho pracovníka za rok. I když je tato aritmetika zrádná, přeci jen vypovídá o aktivitě pracoviště.


 

Víte, že i mléko a mléčné výrobky jsou zdrojem vitaminu D?

CZVP-SZÚ uveřejnilo již několik aktualit týkajících se zdrojů vitaminu D v potravinách. Doposud šlo o články k rybám, vejcím, houbám, fortifikovaným potravinám a chystají se další. A protože je doba pečení vánočního cukroví, ve kterém nesmí chybět poctivé máslo, tak bychom dnešní článek věnovali nejen jemu, ale i mléku, z kterého se vyrábí, a dalším mléčným výrobkům. Ty jsou veřejnosti známé spíše v souvislosti s obsahem vápníku. Věděli jste ale, že mohou být i zdrojem vitaminu D a přispívat tak k jeho celkovému dennímu přívodu v dietě? Např. u dětí ve věku 4-10 let mohou mléčné zdroje tvořit až 1/5 celkového množství vitaminu D přijímaného ze stravy. Nepokrývá to bohužel jejich denní potřebu. Velmi cenný je právě současný obsah vápníku. Chcete-li se dovědět více, přečtěte si text níže.


 
1 2 3 4 5 6   Následující   ››

 

Nahoru