cz
Zdraví, výživa a potraviny
Tato sekce se týká vztahů mezi zdravím, výživou a potrainami. Neobsahuje všechna témata, ale zabývá se zejména hodnocením dietární expozice, charakterizací zdravotních rizik chemických agens a aplikovanou výživou. Z mikrobiologických agens zahrnuje problematiku mikroskopických hub (plísní) a jejich toxinů.
Podezření na zdravotní potíže po konzumaci doplňku stravy Bion 3 ve Francii
Francouzský úřad pro potraviny, životní prostředí, ochranu zdraví při práci a bezpečnost (ANSES), který spravuje místní systém Nutrivigilance, zaznamenal v loňském roce 5 případů nežádoucích účinků po konzumaci doplňku stravy s probiotiky ( Lactobacillus gasseri PA 16/8, Bifidobacterium bifidum MF 20/5, Bifidobacterium longum SP 07/3), vitaminem C a zinkem. Šlo o výrobek Bion®3 restore od společnosti Merck. U pěti různých žen byly popsány symptomy: vyrážka, pálení žáhy, točení hlavy/závrať, průjem a nespavost. Příčinná souvislost byla u těchto hlášení odborníky z ANSES vyhodnocena jako pravděpodobná, možná. Tento doplněk stravy je dostupný i na trhu v ČR.
Celý článek 4. květen 2018 | Prof.MVDr.Jiří Ruprich,CSc.
Může dieta založená na nezdravých potravinách zvýšit riziko deprese?
Je známé, že deprese a dieta mohou souviset. Již několik studií zjistilo, že lidé, kteří jedli stravu nevhodného nutričního složení, která obsahovala hodně mastných výrobků, čokolády, sladkých dezertů, smažených potravin, rafinovaných obilovin (bílá mouka) a mléčné výrobky s vysokým obsahem tuku, s větší frekvencí hlásili příznaky deprese. Naopak, dobrou zprávou je, že lidé, kteří jedli stravu bohatou na ovoce, zeleninu a ryby, hlásili, že jsou depresivní s menší frekvencí.
Celý článek 5. duben 2018 | Prof.MVDr.Jiří Ruprich,CSc.
Proč je přidaný cukr tak sledovaný u dětí ve školách
V médiích se v poslední době objevuje stále více příspěvků věnovaných sladkostem a cukru. Především ve vztahu ke zdraví populace. Často se hovoří o obezitě, diabetu a dalších onemocněních. Potravináři se snaží reformulovat své potraviny s cílem snížit obsah přidaného cukru. Některé země zavádějí vyšší DPH na potraviny s vysokým obsahem cukru. U nás se hodně diskutovala např. vyhláška č. 282/2016, tzv. pamlskovka, která zavedla limity na cukr v potravinách prodávaných na základních školách. Proč je o přidaný cukr takový zájem? Proč tolik emocí? Podívejte se na stručnou infografiku, která vysvětluje, proč má cukr takový význam. S mírnou nadsázkou lze totiž říci, že je "návykový". Kdysi to byla evoluční výhoda, dnes je to problém. A u dětí to platí dvojnásobně.
Celý článek 14. březen 2018 | Prof.MVDr.Jiří Ruprich,CSc.
Studie obsahu a zastoupení trans-mastných kyselin v mateřském mléce v ČR
Zajímá vás, kolik trans-mastných kyselin (TFA) máme v naší dietě? Přečtěte si závěrečnou zprávu úkolu HH. Proměřením obsahu v tuku mateřského mléka jsme získali dobrý odhad, jak je naše populace exponována těmto nežádoucím látkám zejména z částečně ztužených tuků, ale i tuků přežvýkavců, kde se vyskytují TFA přirozeně v malém množství. Za posledních 10 roků se situace zlepšila díky reformulaci potravin. Současný odhad činí 0,3 % z denní přijaté energie z obvyklé diety. Doporučené maximum je podle WHO do 1 % z denní energie. Před 10 lety to bylo 1,3 %. Je to dobrý příspěvek k prevenci kardiovaskulárních onemocnění, ale i dalších známých civilizačních chorob.
Celý článek 9. březen 2018 | Prof.MVDr.Jiří Ruprich,CSc.
NUTRIVIGILANCE - zpráva za rok 2017
Systém Nutrivigilance, jehož podstatou je sběr a analýza informací nežádoucích zdravotních účinků (primárně neinfekčního původu) po konzumaci vybraných druhů potravin, funguje v ČR prostřednictvím webového portálu (http://nutrivigilance.szu.cz/) od roku 2015. Do systému bylo za rok 2017 nahlášeno celkem 26 případů zdravotních potíží po potravinách a doplňcích stravy (dále jen DS), které byly zaznamenány u dospělých osob (21 - 91 let). Po konzumaci těch, na které se systém primárně zaměřuje, se vyskytly reakce typu: otok jazyka a krku, vyrážka, nadýmání, bolest a křeče v břiše, průjem, zvracení, slabost, pocení, zápach potu po sirovodíku, bolest hlavy aj. Jednotlivé případy spolu nesouvisely a kromě 1 případu, kdy byla ale příčinná souvislost (PS) vyhodnocena jako nepravděpodobná, po vyřazení konzumované potraviny/DS, všechny popsané nežádoucí účinky u spotřebitelů vymizely. U nikoho nedošlo (na základě sebehodnocení) k vážnému, ani nevratnému poškození zdraví. 11 případů hlásila odborná veřejnost (pracovníci hygienických stanic, lékař, lékárník, nutriční terapeut). 8 případů z 15, které hlásila široká veřejnost, bylo vzhledem k jejich charakteru (podezření na infekční onemocnění; podnět na kontrolu provozovny, kde se po konzumaci jídla u spotřebitele objevil, nebo by mohl objevit zdravotní problém) předáno k prošetření do kompetence pracovníkům hygienických stanic. Silná PS byla vyhodnocena u 4 hlášených případů: DS s vitaminy a minerálními látkami (ve formě želé), DS obsahující vitamin B 6 a hořčík, sypkou směs na přípravu dortu a úhořovce mořského. Více si přečtete v celé zprávě.
Celý článek 8. březen 2018 | Prof.MVDr.Jiří Ruprich,CSc.
Polovina maminek má v mateřském mléce málo kyseliny dokosahexaenové (DHA) pro správný vývoj dětí!
DHA je polynenasycená mastná kyselina (součást tuků), kterou řadíme mezi tzv. omega-3 mastné kyseliny. Ty jsou nezbytné pro naše zdraví. DHA si naše tělo v játrech sice dokáže syntetizovat, ale jen v malém množství. Zdroje z diety (zejména tučné ryby) jsou proto velmi důležité, a to po celý život. Potřebuje je náš mozek, nervy, imunitní systém, oko, srdce a cévy. Dávka DHA se ale nesmí přehánět, protože nadbytek (nad 3 g/den) může vyvolat např. poruchy srážlivosti krve. Uvádí se, že dostatek DHA velmi pozitivně ovlivňuje vývoj mozku v dětství. Podporuje mentální vývoj dětí, jejich paměť, schopnost soustředit se. Kdo by to pro své dítě nechtěl! Nedávná studie CZVP SZÚ, při které byl studován obsah mastných kyselin v tuku mateřského mléka, odhaluje, jak jsou na tom maminky a děti v ČR. V řadě případů by zlepšení bylo na místě. Zařaďte tučné ryby do svého jídelníčku nebo užívejte rybí tuk!
Celý článek 2. březen 2018 | Prof.MVDr.Jiří Ruprich,CSc.
Víte, že i maso a masné výrobky jsou zdrojem vitaminu D? I když ne velkým…
CZVP v rámci krátkých aktualit uveřejňovaných na webu SZÚ publikovalo již několik článků k potravinám, které patří k významnějším zdrojům vitaminu D v obvyklé české dietě. Poslední skupinou, o které ještě nebyla zmínka a která přispívá k celkovému dietárnímu přívodu vitaminu D ze 4 - 12 %, je maso a masné výrobky. Tyto potraviny jsou primárně konzumovány samozřejmě z úplně jiných důvodů, než jako výborný zdroj vitaminu D. Jeho obsah (suma D 2 +D 3 ) se u většiny sledovaných potravin v rámci analýz Monitoringu dietární expozice pohyboval do 0,6 µg/100 g potraviny, což není moc. Ale vzhledem k poměrně vysoké spotřebě masa (dle údajů ČSÚ bylo za rok 2016 na osobu zkonzumováno 80 kg masa v hodnotě na kosti, což představuje asi 100 g jak jedeno/den, a to je stále přibližně o 25% více než se dnes doporučuje), je i tato „masová“ skupina napříč českou populací (4-90 let) rozpoznatelným přispěvatelem k celkovému přívodu vitaminu D v dietě. Chcete-li se dovědět více, přečtěte si informace níže.
Celý článek 13. únor 2018 | Prof.MVDr.Jiří Ruprich,CSc.
Zajímá vás publikační aktivita Centra zdraví, výživy a potravin v roce 2017? Nahlédněte.
Centrum zdraví, výživy a potravin v Brně, SZÚ v praze, se dlouhodobě specializuje na vybrané otázky bezpečnosti výživy a potravin. V roce 2017 prezentovali pracovníci centra 77 různých příspěvků, od impaktovaných vědeckých publikací, přes monografie až k aktualitám pro veřejnost. To je asi 1,5 příspěvku každý týden a cca 2,6 příspěvku na jednoho pracovníka za rok. I když je tato aritmetika zrádná, přeci jen vypovídá o aktivitě pracoviště.
Celý článek 19. leden 2018 | Prof.MVDr.Jiří Ruprich,CSc.
Víte, že i mléko a mléčné výrobky jsou zdrojem vitaminu D?
CZVP-SZÚ uveřejnilo již několik aktualit týkajících se zdrojů vitaminu D v potravinách. Doposud šlo o články k rybám, vejcím, houbám, fortifikovaným potravinám a chystají se další. A protože je doba pečení vánočního cukroví, ve kterém nesmí chybět poctivé máslo, tak bychom dnešní článek věnovali nejen jemu, ale i mléku, z kterého se vyrábí, a dalším mléčným výrobkům. Ty jsou veřejnosti známé spíše v souvislosti s obsahem vápníku. Věděli jste ale, že mohou být i zdrojem vitaminu D a přispívat tak k jeho celkovému dennímu přívodu v dietě? Např. u dětí ve věku 4-10 let mohou mléčné zdroje tvořit až 1/5 celkového množství vitaminu D přijímaného ze stravy. Nepokrývá to bohužel jejich denní potřebu. Velmi cenný je právě současný obsah vápníku. Chcete-li se dovědět více, přečtěte si text níže.
Celý článek 21. prosinec 2017 | Prof.MVDr.Jiří Ruprich,CSc.
Kebab s fosfáty zachráněn v EP - ale to nic nemění na škodlivosti nadbytku fosforu
Dnes EP hlasoval o osudu použití fosfátů v potravinách typu Doner kebab (rožněná masa). K omezení množství fosfátů ("éčka") bylo potřeba většina hlasů, tedy 376. Pro omezení scházely 3 hlasy. Z odborného hlediska jde o podivné řešení. Jde totiž o to, kolik obsahují jiné potraviny. Problém se asi bude dále řešit a lze očekávat úpravy legislativy, i když zájmové strany budou spolu tvrdě bojovat. Jedna věc je ale celkem jasná. V dietě je příliš mnoho fosforu a ten je asociován s řadou zdravotních problémů. Spotřebiteli to možná bude jedno, ale jen do doby, kdy bude řešit své zdravotní problémy. To je ale pozdě, není-liž pravda. Pokud Vás zajímá přívod fosforu pro jednotlivé populační skupiny v ČR a hlavní zdroje v potravinách, přečtěte si náš předchozí příspěvek.
Celý článek 13. prosinec 2017 | Prof.MVDr.Jiří Ruprich,CSc.
Příliš fosforu v potravinách může poškozovat zdraví u třetiny dospělých osob
Na počátku prosince 2017 by měl Evropský parlament rozhodovat o osudu použití fosfátů a polyfosfátů (přídatné látky E338-452) v některých potravinách. Rozhodnutí předcházela diskuse o obsahu fosfátů v kebabu (původ v Turecku), který se ve velkém konzumuje v Německu, ale i jiných zemích EU (obdoba gyros, řeckého původu). Fosfáty se přidávají ke zvýšení šťavnatosti, protože ve výrobku vážou více vody. Jenomže fosfáty se používají i v řadě dalších potravinářských výrobků, včetně masných výrobků, sýrů, nápojů, atd. Nelze se proto divit, že přívod fosforu z diety vzrostl a není v dobrém poměru k přívodu vápníku (přirozeně by měl být asi 1:1). Vědci poukázali na fakt, že zvýšený obsah fosforu v krevním séru je silným ukazatelem úmrtnosti u osob s chronickým onemocněním ledvin. Nedávno byl v USA vysoký přívod fosforu spojen s vyšším výskytem kardiovaskulárních onemocnění (CVD) v běžné populaci, ale i s dalším poškozením zdraví. Pokusme se proto srovnat dostupná data. I v ČR dlouhodobě celkem tiše našlapujeme kolem faktu, že přívod fosforu je příliš vysoký. Zatím bez jasné zdravotní interpretace.
Celý článek 12. prosinec 2017 | Prof.MVDr.Jiří Ruprich,CSc.
Začne Česko regulovat obsah škodlivých trans-mastných kyselin v potravinách? Na co čekáme?
Tuky v potravinách mohou obsahovat zvláštní formu mastných kyselin (MK), kterým říkáme trans-MK . Přirozeně se vyskytují v tucích přežvýkavců (např. v másle). Jejich malé množství organizmus člověka ještě zvládne. Co ale nezvládne, je vysoký obsah v částečně ztužených tucích, které byly vyrobeny starými technologickými metodami. Pokud je člověk delší dobu zařazuje do svého jídelníčku, může očekávat zdravotní problémy různého charakteru, od reprodukčních problémů až po onemocnění srdce a cév, na které ještě pořád předčasně umírá značná část naší populace. Ví se o tom již dlouho. Proto některé země začaly zavádět národní limity obsahu trans-MK v tucích do národní legislativy. Okolo Česka jsou limity zavedeny v Rakousku a Maďarsku. Úplně nově zavádí limity i Slovinsko. Německo, Slovensko a Polsko zatím limity nemá. EU by měla oznámit svůj další postup na podzim tohoto roku. A co uděláme my v Česku? Naplníme naší pasivitou zlidovělé rčení o tolik zmiňovaném „odpadkovém koši“? Jen na léčbu nemocí srdce a cév vynakládají naše zdravotní pojišťovny ročně přes 20 miliard Kč.
Celý článek 9. listopad 2017 | Prof.MVDr.Jiří Ruprich,CSc.
Víte, že potravin obohacených vitaminem D není na trhu mnoho?
CZVP-SZÚ již několikrát publikovalo informaci, že česká populace ve věku 4-90 let nemá ve své obvyklé dietě (z potravin, bez zahrnutí doplňků stravy) dostatečný přívod vitaminu D ve srovnání se současnými výživovými doporučeními. Není se možná až tak čemu divit. Nejbohatší zdroj vitaminu D, tučné ryby, konzumujeme poskrovnu a jiné přírodní zdroje jsou omezené. Je faktem, že významným zdrojem vitaminu D může být jeho syntéza v kůži, díky působení slunce, resp. UVB záření. V období, kdy není UV záření dostatek a jeho zásoby v tělesném tuku z léta jsou vyčerpány, zůstává hlavní úloha v přívodu vitaminu D na potravinách. Pouhou úpravou jídelníčku sice lze doporučenou dávku pro vitamin D splnit, ale ne snadno. Spotřebitel má pak možnost doplnit potřebu vitaminu D buď pomocí doplňků stravy, nebo může využít potravin, které byly o tento vitamin obohaceny. O těchto vitaminem D fortifikovaných potravinách se dočtete v článku níže.
Celý článek 8. listopad 2017 | Prof.MVDr.Jiří Ruprich,CSc.
Je nedostatek vápníku ve školních obědech opravdu pohroma pro zdraví dětí?
V minulých dnech se v médiích opakovaně objevila informace o problematice školních obědů. Mimo jiné sdělovala, že školní obědy pro děti na prvním stupni mají nedostatek vápníku. Informace vycházela z výsledků studie Státního zdravotního ústavu provedené ve školním roce 2015-16. Platná legislativa (vyhl. č. 107/2005 Sb.) mechanicky předepisuje jednotný měsíční průměrný podíl denní doporučené dávky (DDD) pro všechny živiny v obědě ve výši 35%. Je zřejmé, že zajištění bude pro některé živiny v obědě hodně obtížné. Do budoucna by se proto mělo pracovat spíše s reálným, dosažitelným % rozpětí podílu DDD. Předepsané % DDD pro vápník není naplněno, ale z hlediska zdraví rozhoduje logicky spíše celodenní dávka vápníku. Tak se podívejme, jak to pro tyto děti vypadá za celý den. Není to zase taková hrůza.
Celý článek 27. říjen 2017 | Prof.MVDr.Jiří Ruprich,CSc.
NUTRIMON - dietární přívod vybraných živin v ČR
CZVP SZÚ provedl v rámci národního zdravotního projektu "Monitoring zdravotního stavu obyvatelstva", část zvaná "NUTRIMON", hodnocení dietárního přívodu vybraných nutrientů a mikronutrientů (vápník, hořčík, fosfor, železo, zinek, sodík, draslík, selen, jód, měď, chróm, mangan, molybden a nikl). Cílem bylo posoudit adekvátnost přívodu pro různé skupiny populace ČR. Seznamte se souhrnnou informací z tohoto unikátního, dlouhodobého sledování. Je to příspěvkem k plnění tzv.Akčního plánu strategie "Zdraví 2020", schváleného vládou.
Celý článek 9. říjen 2017 | Prof.MVDr.Jiří Ruprich,CSc.
