cz
Zdraví, výživa a potraviny
Tato sekce se týká vztahů mezi zdravím, výživou a potrainami. Neobsahuje všechna témata, ale zabývá se zejména hodnocením dietární expozice, charakterizací zdravotních rizik chemických agens a aplikovanou výživou. Z mikrobiologických agens zahrnuje problematiku mikroskopických hub (plísní) a jejich toxinů.
Ovoce a zelenina s rodokmenem znamená produkční historii od semínka až po potravinu a zahrnuje i použití pesticidů.
Tento týden proběhla na Ministerstvu průmyslu a obchodu konference zaměřená na "bezpečné potraviny pro české spotřebitele". Organizoval ji Svaz obchodu a cestovního ruchu. Byl to výsledek předchozích diskusí, ve kterých se apelovalo na roli obchodu v ochraně zdraví spotřebitelů. Vždyť naši zemědělci zatím dokážou vyrobit sotva třetinu potřeby zeleniny a méně než polovinu ovoce. A něktýrych druhů ovoce ještě podstatně méně. Pro zdraví spotřebitele je tedy rozhodující nabídka obchodu, co je skutečně na pultě. Nejsme spokojeni se zjištěním, že se objevují některé plodiny s vyšším množstvím jednotlivých pesticidů a často také s vysokým počtem různých zbytků pesticidů (mixtury). Pokud se srovnáme třeba s Rakouskem nebo Německem, či průměrem EU, jsme na tom hůře. Je proto zásadní, aby obchod přispěl k ochraně zdraví spotřebitelů svou privátní kontrolou při nákupu zboží. Odborně se to může nazývat "předběžná opatrnost". Na konferenci se vyprofiloval pěkny pojem - "zelenina a ovoce s rodokmenem".
Celý článek 12. červen 2019 | Prof.MVDr.Jiří Ruprich,CSc.
Hořčík a vitamin B6 může vyvolat průjem
Systém Nutrivigilance v ČR opakovaně zaznamenal hlášení nežádoucích účinků u tří dospělých osob, a to po konzumaci doplňků stravy s obsahem hořčíku a vitaminu B 6 . Jednalo se o „obtíže“ v podobě nadýmání a křečí v břiše, a průjmů.. Nelekejte se, jde o poměrně známé vedlejší účinky. Kdo by neznal projímavé účinky "hořké soli". Podle EFSA by se průjmy neměly objevit, pokud nepřekročíte v doplňku stravy dávku 250 mg/den. Další detaily jsou shrnuty v přiloženém textu.
Celý článek 29. květen 2019 | Prof.MVDr.Jiří Ruprich,CSc.
SZÚ doporučilo nutriční i jiné korekce ve školním stravování
Školní stravování je vnímáno jako významná část péče o zdraví dětí. Snad proto je organizačně centralizované pod MŠMT ČR a nutriční stránku podporuje MZ ČR. Platy v oboru jsou někde nad minimálními mzdami a to se chtě nechtě projevuje i přes emoční vztah zaměstnanců. Kontroluje se především administrativně, našlapuje se kolem tiše. Ale střízlivého pohledu na realitu se systém nedokáže průžně adaptovat a vstřebat změny ve společnosti, tedy i v životě dětí. Dvě studie MZ-OOVZ-SZÚ rozkryly některé očividné slabiny systému. Optimisté věří, že se odpovědná místa pustí do korekcí dříve, než se situace ještě zhorší. Damoklův meč nad systémem jsou asi hlavně nízké platy a s tím spojené provozní problémy. Pro současnost i budoucnost může pomoci rozsáhlá zpráva o nutriční povaze obědů pro děti ve věku 7-10 let, které jsou nejpočetnější skupinou strávníků ve školních jídelnách. SZÚ přeje všem zaměstnancům v jídelnách lepší podmínky. Projeví se to pak jistě i v průžnéjší reakci na odborné podněty.
Celý článek 28. květen 2019 | Prof.MVDr.Jiří Ruprich,CSc.
LIDL a KAUFLAND slíbil snížení obsahu soli a cukru ve svých privátních značkách potravin
Podle informací z médií přislíbily velké řetězce LIDL a KAUFLAND snížit obsah soli a cukru ve svých privátních značkách potravin.Ty tvoří 83% sortimentu.Vzhledem k velkému podílu na trhu v ČR je hmatatelný krok v reformulaci potravin a příspěvek k nápravě "dietárních prohřešků" populace. Ještě loni LIDL prodával privátní jogurty s 12,8 g cukru, letos mají 11 g (to by splňovalo i limit pro prodej ve školách podle "pamlskové vyhlášky", pokud by se jednalo o celkové cukry, ale informace médií je nejasná - jde o přidané nebo celkové cukry?) a příští rok údajně jen 10 g cukru..
Celý článek 15. květen 2019 | Prof.MVDr.Jiří Ruprich,CSc.
V obsahu soli se školní obědy neliší od fast foodů
O tom, že je náš přívod soli dietou nejméně 2x vyšší, než je maximálně doporučováno (5-6 g na osobu a den), se už napsalo hodně. Ale možná nevíte, že školní obědy mají většinou tolik soli, že je statisticky nelze odlišit od pokrmů rychlého občerstvení, včetně burgerů, hranolků, stripsů, aj. Prokázala to studie CZVP. Ta studovala jak pokrmy ze známých "fast foodů", tak i nejlepších školních jídelen, které mají dodržovat nutriční doporučení. Kdo to konečně v praxi posune kupředu? Asi nikdo. Ale dobré to vědět.
Celý článek 13. květen 2019 | Prof.MVDr.Jiří Ruprich,CSc.
Obsah cukrů v jogurtech na trhu v ČR je překvapení
Otestovali jsme analyticky obsah celkových cukrů v jogurtech. Nová "pamlsková vyhláška" (č. 160/2018 Sb.) totiž limit upravila na max. 11 g celkových cukrů na 100 g nebo 100 ml. Někteří výrobci nebyli spokojeni. Deklarují i vyšší hodnoty. A jak testování dopadlo? Můžeme většinu výrobců docela pochválit. Přes 75 % testovaných jogurtů se hodí pro děti ve školách. A na chuti se to nejspíš nijak neprojevilo. Za rok se tak u dětí ve věku 4-17 roků v ČR sníží přívod jednoduchých cukrů o více než 800 tun!
Celý článek 21. březen 2019 | Prof.MVDr.Jiří Ruprich,CSc.
Solit nebo nesolit – být či nebýt, to je oč tu běží.
Televizní zpravodajství ČT24 (11.3.2019) muselo nejednoho diváka zaujmout. S odstupem několika minut totiž televize odvysílal jednu lékařskou informaci, jak se populace přejídá solí a za chvílí lékařskou informaci, o potřebě zvýšit spotřebu soli v určitých případech. Připomenulo mi to oblíbenou knížku „Slovácko sa súdí aj nesúdí“ od Zdeňka Galušky. V jedné z povídek se zmiňuje, jak se jedno procesí modlí, aby zapršelo a druhé, aby už nepršelo. Ta dvě procesí se potkala a utkala se v boji za své prosby k bohu. Tak nějak je to asi i s tou solí. Informací je přehršel, periodicky se vše připomíná. Obhajuje se vztah vysokému krevnímu tlaku, ale tato hypotéza se i odsuzuje jako nesmysl. Pokud se v klidu člověk zamyslí, asi si uvědomí, že pravda bude asi někde uprostřed. Čili sůl je nad zlato, když chybí, ale čeho je moc, toho je i pro zdraví příliš.
Celý článek 11. březen 2019 | Prof.MVDr.Jiří Ruprich,CSc.
Zdravotníci navrhují projekt "Nutriční plánování školních obědů"
Školní stravování je téměř pořád v centru pozornosti veřejnosti. V poslední době hlavně kvůli bezplatným obědům pro děti. Je to pochopitelné, týká se to až 1,7 milionů dětí. Stát školní obědy dotuje. Je proto celkem rozumné, aby do systému stravování dětí také zasahoval. Zdravotníci se dlouhodobě starají o nutriční stránku školních obědů. Nedávné studie potvrdily, že úspěšný systém plánování, který oslavil přibližně 30 leté jubileum, přeci jen vykazuje některé anomálie ve smyslu plnění nutričních doporučení. Je čas na inovace, ve kterých se musí více prosadit informatika. Po několika diskusích odborníků ze zdravotnictví spatřil světlo světa návrh nového projektu. Měl by být zaměřen na nutriční plánování školních obědů. Jeho slabým místem je financování. Najdou se peníze na vyzkoušení systémových inovací? Projekt vychází ze strategie Zdraví 2020. Anotaci projektu si můžete prohlédnout níže.
Celý článek 26. únor 2019 | Prof.MVDr.Jiří Ruprich,CSc.
Workshop projektu SUSFANS na SZÚ v Praze
závěrečný národní workshop projektu: „Pathways towards a sustainable and food & nutrition secure Europe“ ( konsorcium SUSFANS, Horizont 2020, EU, Grant 633692), se uskuteční 28. února 2019, ve velké posluchárně SZÚ.
Celý článek 21. únor 2019 | Prof.MVDr.Jiří Ruprich,CSc.
Závěrečná zpráva systému NUTRIVIGILANCE 2018
Jako každoročně zveřejňuje CZVP souhrnnou zprávu systému Nutrivigilance za kalendářní rok (2018). Systém shromažďuje podněty spotřebitelů, kteří na sobě pozorovali nějaké negativní zdravotní efekty po konzumaci potravin a pokrmů. Primárně je systém určen pro potraviny nového typu a doplňky potravin. Ale i toto dělení je očividně příliš složité pro veřejnost, takže hlásí prakticky vše. Ale i to je nakonec důležité, protože se taková informace dostane na KHS, která může zasáhnout. Případů není mnoho a dobře lze pozorovat rozdílné chování spotřebitelů v jednotlivých krajích. Nejvíce případů je tradičně hlášeno z Prahy. Pokud Vás zajímají detaily, projděte si přiloženou zprávu.
Celý článek 25. leden 2019 | Prof.MVDr.Jiří Ruprich,CSc.
Odborné ohlédnutí za rokem 2018: „Kulatá“ osmičková výročí objevu penicilinu, kyseliny cyklopiazonové a fumonisinů
V loňském roce si Česko připomnělo celou řadu "kulatých" osmičkových výročí spjatých s historií dvacátého století. Také v odborné veřejnosti bylo v roce 2018 vzpomenuto několik „kulatých“ osmičkových výročí v oblasti vláknitých mikroskopických hub a mykotoxinů. Jedná se o 90. výročí objevu penicilinu, 50. výročí objevu kyseliny cyklopiazonové a 30. výročí objevu fumonisinů. Tato výročí byla a jsou úzce spojena s odbornou a výzkumnou činností NRC pro mikroskopické houby a toxiny v potravinových řetězcích při SZÚ – CZVP v Brně. Dovolte, abychom se o ně s Vámi podělili.
Celý článek 25. leden 2019 | Prof.MVDr.Jiří Ruprich,CSc.
Výsledky monitoringu dietární expozice v roce 2016/17
Každým rokem publikuje CZVP své výsledky z oblasti monitoringu dietární expozice člověka. I v roce 2018 zveřejnil řadu zajímavých informací, jejichž detaily si můžete prostudovat v detailních materiálech zveřejněných na webu SZÚ. Mimo jiné se můžete dozvědět o historii tohoto dlouhodobého projektu, o expozičních dávkách vybraných organických a anorganických látek, o zjišťování přítomnosti GMO, o obsahu mastných kyselin a soli v tradičních pokrmech rychlého občerstvení, a také o publikacích, které v této souvislosti CZVP zveřejnil. Výsledky jsou veřejné, budeme rádi, pokud je budete citovat ve svých odborných textech.
Celý článek 4. leden 2019 | Prof.MVDr.Jiří Ruprich,CSc.
Cukry v „mléčných výrobcích“ verzus „nová pamlsková vyhláška“
Ve veřejném prostoru se objevila řada různých reakcí na nové znění tzv. „pamlskové vyhlášky“ (vyhláška č.160/2018 Sb.), která upravuje požadavky na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních. Jeden z parametrů je také obsah cukrů (celkových) v ochucených a neochucených mléčných výrobcích, které hodnotou 11 g na 100 g nebo ml rozdělují výrobky této skupiny na vyhovující a nevyhovující. Lze očekávat, že se producenti výrobků překračujících limit budou bránit a v praxi to také pozorujeme. Většinou ne přímo, ale přes různé zprostředkovatele, PR agentury, marketingové poradce. Jde možná spíše o vytváření povědomí o „škodlivosti této regulace“. A protože jsme se na diskusi k novele vyhlášky podíleli, považujeme za vhodné sdělit do veřejného prostoru i další informace.
Celý článek 25. říjen 2018 | Prof.MVDr.Jiří Ruprich,CSc.
Nedostatek hořčíku v dietě snižuje využítí vitaminu D
O důležitosti vitaminu D pro zdraví se toho již hodně napsalo. Uplatňuje se nejen při správném metabolismu kostí, ale ovlivňuje i imunitní funkce a jeho nízká hladina je spojována i s vyšším rizikem vzniku metabolického syndromu. Obecně vykazuje pleiotropní efekt na úrovni mnoha procesů v organizmu. Aby ale tělo dokázalo dietou přijatý nebo v kůži vytvořený vitamin D dále využít, musí mít k dispozici optimální množství hořčíku. Dokonce se uvažuje i o snížení tolerovatelných dávek vitaminu D přijímaných v léčivech nebo v doplňcích stravy (ty jsou ale poměrně vysoké, ještě 100 ug/den se toleruje). Pokud je k dispozici dostatek hořčíku, který aktivuje enzymy zahrnuté do metabolismu vitaminu D, zvýší se i hladina biologicky dostupného vitaminu D. To ale při jeho nadměrném přívodu může vést k hyperkalcemii a hyperkalciurii, jejímiž důsledky může být vaskulární kalcifikace tkání (např. ledvin). Dostatek hořčíku tak snižuje reálnou potřebu vitaminu D, protože se v těle lépe využívá v metabolismu. Analýza přívodu hořčíku, kterou provádí CZVP v rámci národního monitoringu dietární expozice ale bohužel naznačuje, že prakticky všechny skupiny populace (s výjimkou dětí 4-6 let) nedosahují svým přívodem z diety doporučených referenčních hodnot. Nejzávažnější situace byla pozorována ve skupině dospívajících dívek ve věku 15-17 let, kde žádná osoba nedosáhla doporučených hodnot přívodu hořčíku (dle ref. hodnoty EAR). Přečtěte si celou informaci.
Celý článek 23. říjen 2018 | Prof.MVDr.Jiří Ruprich,CSc.
Vitamin D - okolnosti a vysvětlení pro doporučený přívod dietou v ČR
CZVP opakovaně upozorňuje na zjištění, že přívod vitaminu D dietou je pro populaci v ČR relativně nízký. Je tomu tak i v dalších okolních zemích. Dříve se věřilo, že 5 ug na osobu a den (= 200 IU) dostačuje k pokrytí potřeb organizmu, protože zbytek si tělo vytvoří po ozáření kůže UVB paprsky slunce. Nové poznatky ale ukazují, že k dosažení minimální vhodné koncentrace vitaminu D v krevním séru ( 50 nmol 25-hydroxyvitamínu D / litr) je potřeba přijmout dietou asi 20 ug vitaminu D (= 800 IU), pokud nemáme žádnou nebo minimální endogenní tvorbu (DACH, 2015). Tato situace nastává zejména od podzimu do jara, kdy trávíme venku méně času a kůže je kryta oděvem a často i UVB protektivní kosmetikou. Proto je potřeba věnovat péči přívodu tohoto důležitého vitaminu, který v těle ovlivňuje více než 200 různých funkcí. Více než 95% populace v ČR této hodnoty nedosahuje.
Celý článek 16. říjen 2018 | Prof.MVDr.Jiří Ruprich,CSc.
