Home » Témata zdraví a bezpečnosti » Zdraví, výživa, bezpečnost potravin a předmětů... » Zdraví, výživa a potraviny
Stáhnout článek jako PDF Vytisknout

Zdraví, výživa a potraviny

Health, nutrition and food Tato sekce se týká vztahů mezi zdravím, výživou a potrainami. Neobsahuje všechna témata, ale zabývá se zejména hodnocením dietární expozice, charakterizací zdravotních rizik chemických agens a aplikovanou výživou. Z mikrobiologických agens zahrnuje problematiku mikroskopických hub (plísní) a jejich toxinů.


 

1 2 3 4 5 6   Následující   ››

Prst nahoru pro mléko obohacené vitaminem D!

Že máme vitaminu D opravdu málo, zejména v období, kdy je sluníčka málo, snad už každý ví. Pokud tomu nevěříte, stačí se podívat na stránky SZÚ, kde najdete mnoho údajů. Bohužel je ho v potravinách poskrovnu. Ryby jíme málo, něco je ve vejcích a v mléčných výrobcích, v některých houbách a pak v obohacených výrobcích. Mezi ně patří třeba některé ztužené tuky, ale také mléko a mléčné výrobky. V poslední době nás např. zaujalo trvanlivé polotučné a plnotučné mléko firmy Kunín za přijatelnou cenu (viděli jsme cenu pod 20 Kč/litr) s přídavkem vitaminu D. Výborně! Tento výrobek je trvanlivý a tak vhodný např. pro starší osoby, které tak často nenakupují a přitom právě vitaminu D z potravin potřebují více než dospělé osoby, které se více pohybují na slunci. Pokud nás chcete upozornit na stávající a nové základní potraviny (ne doplňky stravy) se zvýšeným obsahem vitaminu D, dejte nám vědět. Přidáme informaci pro veřejnost na web stránky SZÚ s tématikou vitaminu D.


 

Nabídka pracovního místa - biostatistik v nutriční epidemiologii a bezpečnosti potravin

Centrum zdraví, výživy a potravin, SZÚ v Brně (Palackého 3a) hledá aktivního spolupracovníka se znalostí biostatistiky. Předpokládáme částečný úvazek, volnou pracovní dobu, znalost práce se softwarem Statistica 12 (atp.), schopnost spolupracovat při podpoře kolegů z dalších oborů. Velmi vhodné např. pro doktorandy. V případě zájmu najdete informace zde:  


 

Goji berry (Kustovnice čínská) dovážená do ČR může zdraví poškodit a ne zlepšit

V nedávných dnech se veřejnost prostřednictvím zprávy SZPI dozvěděla, že do ČR bylo dovezeno a distribuováno přes 9 tun kustovnice, která byla nepřípustně kontaminována pesticidy. 9 tun těchto bobulí, pokud jedna váží 0,2 gramu a doporučená dávka pro děti je 15 bobulí denně (=3g), dospělí  30 bobulí denně (=6g), představuje až 3 miliony denních dávek pro děti nebo 1,5 milionu denních dávek pro dospělé.  Takže by to vystačilo na celý rok pro více než 8200 dětí. Tato aritmetika by byla nudná, pokud by nešlo o zdraví. Kustovnice, považovaná za „superpotravinu“, kterou si někdo kupuje kvůli podpoře svého zdraví, nikoli kvůli naplnění základních nutričních potřeb, tak zdraví spíše podlomí, rozhodně ne podpoří. Tragédie je v tom, že čeští výrobci/dodavatelé nakupují kontaminovanou surovinu a nekontrolují její kvalitu a zdravotní nezávadnost (doufejme, že to nedělají vědomě). Ale to není vše. V médiích dosud nezaznělo, že kromě 1-2 pesticidů, které překročily hygienické limity pro jednotlivé látky, obsahovala kustovnice v některých případech celkem přes 20 různých zbytků pesticidů, byť pod hygienickým limitem. A tuto směs toxických látek zatím nedokážeme spolehlivě zdravotně posoudit. Použití tak velkého počtu pesticidů rozum nebere. Jaké svinstvo, promiňte mi to slovo, se to dostává na trh v ČR jako zdraví prospěšná potravina?


 

Příjemné překvapení - nízký obsah trans-mastných kyselin v mateřském mléce v ČR

Jedním z parametrů kvality tuku v dietě je i obsah tzv. trans-mastných kyselin (TFA), které jsou považovány za zdravotně škodlivější než nasycené masné kyseliny známé z živočišných tuků. SZÚ ve spolupráci s hygienickou službou zhodnotil dlouhodobou snahu o výchovu spotřebitelů ke zdravé výživě, ale i snahu výrobců o produkci ztužených tuků (margarinů) na trhu v ČR. Analýzou 69 vzorků mateřského mléka náhodně vybraných kojících žen v celé ČR se podařilo zhodnotit, kolik těchto TFA mají ve své dietě a jak tedy ovlivňují negativně nejen sebe, ale i své malé děti. Industriálně vyrobené, částečně ztužené tuky, obsahují tyto umělé struktury, které tělo neumí využít, protože se  v těle špatně metabolizují. Zatímco se v roce 2002 a 2007 naměřilo v mateřském mléce 4,2 a 3,1-3,8 % TFA z celkového obsahu tuku v mléce, nyní to bylo pouze 0,9%.  Doporučení říká, že by neměl být obsah v tuku potravin vyšší než 2%. Mléčný tuk tyto hodnoty zrcadlí. Výsledek považujeme za výborný. Blahopřejeme hygienické službě i potravinářům. Pomohli podstatně snížit riziko řady onemocnění, od kardiovaskulárních až po problémy třeba s růstem a reprodukcí, ale i rakovinou.


 

Nutrivigilance – zdravotní potíže po konzumaci úhořovce mořského

Na začátku letošního roku jsme Vás informovali o gastrointestinálních potížích, které se mohou u vnímavých jedinců objevit po konzumaci máslové ryby (Modrohlav, Pamakrela temná, Pamakrela olejnatá), pokud si ji dopřejí ve větším množství. Na základě hlášení přijatého systémem Nutrivigilance v srpnu 2017, bychom tento článek věnovali rybám, jejichž krev obsahuje jedovatý toxin, který byl s největší pravděpodobností i příčinou zdravotních potíží konzumenta. S těmito rybami se může na talíři setkat každý, ale etiketa, ani prodejci ryb v supermarketech bohužel spotřebiteli nesdělují, jak se velmi jednoduše dá případným nežádoucím zdravotním účinkům předejít. Stačilo by přibalit malý letáček s informací a třeba i kuchařským receptem. Chcete-li se poučit, přečtěte si informaci níže.


 

Víte, že vejce nejvíce přispívají k celkovému přívodu vitaminu D z potravin?

Vejce jsou u české populace poměrně oblíbenou potravinou, a to nejen v období Velikonoc. Každý z nás průměrně zkonzumuje více jak 250 vajec za rok. V minulosti byla jejich spotřeba doporučována s určitým respektem a limitací, a to díky poměrně vysokému obsahu cholesterolu a jeho vztahu ke vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Tato teorie byla ve světle nových poznatků přehodnocena a vejce tak mohou, resp. by i měly, zůstat, díky vynikající nutriční hodnotě, součástí vyváženého a pestrého jídelníčku. A jak moc jsou slepičí vejce významná právě obsahem vitaminu D, se dočtete v článku níže. A víte proč? Jistě je to i díky fortifikaci krmiva, protože jinak by nosnice měly problém s tvorbou skořápky vajec. Vejce jsou překvapivě největším zdrojem vitaminu D v obvyklé české dietě pro všechny populační skupiny (od 4 roků věku). Asi proto, že jíme málo ryb.


 

Víte, že ryby patří mezi nejbohatší přírodní zdroje vitaminu D? I když není ryba jako ryba… stejně…v jídelníčku české populace nejsou nejpopulárnější.

Léto je obdobím, které přeje konzumaci lehkých, snadno stravitelných pokrmů, které tělo příliš nezatíží a zároveň mu dodají řadu potřebných látek. A právě ryby toho mohou být dobrým příkladem, který ale zůstává na talířích české populace spíše ojedinělou záležitostí. Průměrný člověk totiž konzumuje méně než 1/3, spíše jen 1/4 doporučovaného množství. Proč tomu tak je, si může každý z nás odpovědět i sám. Jak jsme tedy na tom objektivně s konzumací ryb a rybích produktů a kolik vitaminu D vlastně skutečně obsahují, se lze dočíst v textu níže.       


 

Dotazy z médií – glutamáty v potravinách

Nedávno zveřejněný komentář SZÚ ke stanovisku EFSA k problematice rizik glutamátů v potravinách ( http://szu.cz/tema/bezpecnost-potravin/tak-uz-nam-chteji-omezit-i-ty-glutamaty-neboli-vas-po-nich%20 ), zaujal některá media. Odpovědi mohou být zajímavé I pro širší veřejnost.


 

Tak už nám chtějí omezit i ty glutamáty! Nebolí vás po nich někdy hlava?

Dne 12.7.2017 publikovala EFSA stanovisko ke glutamátům (populární dochucovadlo, dodávající oblíbenou chuť masa „umami“), které jsou často používány jako přídavek do potravin, ale současně se tyto látky přirozeně vyskytují v různých druzích potravin. Podle agentury Mintel GNPD (tuzemská databáze neexistuje) monitorující nové potravinářské výrobky, se na trhu v Evropě objevilo již na 900.000 druhů potravin, z nichž 3,3 % obsahovalo přídatné látky ve formě glutamátů. Jde o poměrně významný podíl. Co nám tedy EFSA doporučuje?


 

Víte, že houby mohou být zdrojem vitaminu D? Ale pozor, není houba jako houba!

Dlouhodobý národní program monitoringu dietární expozice člověka organizovaný CZVP-SZÚ ukázal, že většina (více jak 99 %) české populace ve věku 4 - 90 let nekonzumuje ve své obvyklé stravě dostatečné množství vitaminu D (vitamin D 2 + D 3 ). Měl by být spíše považován za hormon, protože ovlivňuje obrovskou plejádu funkcí organizmu, od zdravých kostí až po výkonnou imunitu. I když se jedná o mikronutrient, který si organismus dokáže vyrobit sám z cholesterolu v kůži díky UV záření, nelze na tento způsob po značnou část roku, zejména u některých populačních skupin (malé děti, starší lidé…), plně spoléhat. Pokrytí potřeby vitaminu D potravinami, hlavně od října do dubna, je proto velmi významné. Bohužel je obsažen jen v málo potravinách, často v malém množství. Abychom přispěli k lepšímu pochopení této problematiky a případně vyvrátili některé mylné informace, které se kolem tohoto vitaminu šíří, rozhodli jsme začít uveřejňovat krátké články o zdrojích vitaminu D v potravinách. Tento článek bude věnován HOUBÁM, které během léta a podzimu tak rádi sbíráme a konzumujeme čerstvé, ale i sušené během zimních měsíců. Aby bylo jasno, každý den bychom podle nových doporučení měli v potravinách přijmout 10 – 20 µg. To je 2-4x více, než ve starých českých doporučeních.


 

Dusičnany a dusitany v masných výrobcích a sýrech stále vyvolávají neshody odborníků

Nedávno publikované zprávy EFSA k potravinovým doplňkům (aditiva, Éčka) na bázi dusičnanů a dusitanů vyvolaly kritickou odezvu spotřebitelských organizací v Evropě. EFSA ve svých dokumentech nově konstatuje bezpečnost stanovených zdravotních referenčních hodnot látek, které se přidávají zejména do masných výrobků a sýrů a konstatují, že expoziční dávky zřídka překračují doporučené hodnoty zdravotních limitů (ADI). Spotřebitelé kritizují EFSA za přístup, protože se vymezila proti dřívějším výsledkům Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC), která pro hodnocení nebezpečnosti konzumace červeného masa a výrobků z nich, v roce 2015, použila zejména epidemiologické údaje. Kritika říká, že epidemiologické studie sledují reálné spotřebitele v reálných životních situacích a ty vedou k závěrům o spojitosti dusitanů, potažmo dusičnanů s dvěma různými typy nádorů (kolorektální nádory a nádory žaludku).


 

Trans-mastné kyseliny v mateřském mléce žen v ČR

Tiskem proběhla zpráva, že uvádět obsah trans-mastných kyselin (TFA) na obalu potravin je v EU nyní zakázáno.  Ne, že se nemusí značit, ale že se značit nesmí. Mátlo by to asi spotřebitele, kterému se na druhou stranou předkládá informace o jednoznačné zdravotní škodlivosti těchto látek, které mohou být přirozenou nebo uměle tvořenou složkou tuků. SZÚ se proto, ve spolupráci s Hygienickou službou, rozhodlo, prostřednictvím analýz vzorků mateřského mléka odhadnout, jak velké množství TFA je v současné obvyklé české dietě a zda se potravinářskému průmyslu opravdu daří jejich obsah snižovat. Paradoxně, nikdo jiný než výrobci a obchodníci dnes nemají nástroj k účinnému snížení obsahu TFA a tedy omezení jejich vlivu na zdraví. Hygienické limity pro obsah TFA v potravinách nejsou v ČR stanoveny.


 

Ve spotřebě zeleniny, ovoce a ryb Česko zaostává za doporučením

Jeden z projektů EU, program HORIZON 2020, na kterém se CZVP SZÚ podílí, si vytkl za cíl modelově propočítat odchylky běžné diety od ideálu doporučení z hlediska výhod pro zdraví a životní prostředí. Základní důraz je kladen na spotřebitele a jeho volbu ve výběru potravin, která je kombinována s dostupností potravin na trhu. To silně ovlivňuje výrobce a dovozce. V rámci projektu jsou také reformulována základní dietární doporučení.


 

Vlastnosti školních obědů důležité pro občany v ČR

Školní obědy jsou věčné téma. Nebude asi nikdy dořešeno, protože co člověk to názor. Dá se ale změřit, čemu většina dává přednost. Nová filosofie péče o školní stravování ze strany státu asi neexistuje, ale je možné vyjít z celoevropských názorů, které jsou naopak poměrně dobře známé. Zeptali jsme se proto občanů, jaké vlastnosti by měl mít školní oběd především. Nabídli jsme jim výběr 6 nejčastěji požadovaných vlastností. Zahrnuta není cena. Má se zato, že ekonomika vychází z platné legislativy v současné době.


 

Zdravotní riziko zearalenonu, atropinu a skopolaminu v bylinném čaji Babička Růženka Sedmero bylin s echinaceou

Na základě telefonických dotazů veřejnosti, po zveřejnění identifikace výrobku a obsahu kontaminantů ze strany SZPI, zveřejňuje SZÚ výtah informací týkajících se rychlého hodnocení zdravotního rizika. CZVP SZÚ tento výrobek neoznačil za "zdraví škodlivý" pro spotřebitele, ale v souladu s platnými odbornými poznatky a legislativou označil výrobek za "nevhodný pro lidskou spotřebu" (hygienicky závadný). Nikdy neoznačil výrobek za "potravinu vyvolávající halucinace". Tyto nepravdivé závěry si udělala média a spotřebitelé pouze  na základě tiskových prohlášení SZPI.  


 
1 2 3 4 5 6   Následující   ››

 

Nahoru