Home » Témata zdraví a bezpečnosti » Zdraví, výživa, bezpečnost potravin a předmětů... » Zdraví, výživa a potraviny
Stáhnout článek jako PDF Vytisknout

Zdraví, výživa a potraviny

Health, nutrition and food Tato sekce se týká vztahů mezi zdravím, výživou a potrainami. Neobsahuje všechna témata, ale zabývá se zejména hodnocením dietární expozice, charakterizací zdravotních rizik chemických agens a aplikovanou výživou. Z mikrobiologických agens zahrnuje problematiku mikroskopických hub (plísní) a jejich toxinů.


 

1 2 3 4 5 6   Následující   ››

Vitamin D - okolnosti a vysvětlení pro doporučený přívod dietou v ČR

CZVP opakovaně upozorňuje na zjištění, že přívod vitaminu D dietou je pro populaci v ČR relativně nízký. Je tomu tak i v dalších okolních zemích. Dříve se věřilo, že 5 ug na osobu a den (= 200 IU) dostačuje k pokrytí potřeb organizmu, protože zbytek si tělo vytvoří po ozáření kůže UVB paprsky slunce. Nové poznatky ale ukazují, že k dosažení minimální vhodné koncentrace vitaminu D v krevním séru ( 50 nmol 25-hydroxyvitamínu D / litr) je potřeba přijmout dietou asi 20 ug vitaminu D (= 800 IU), pokud nemáme žádnou nebo minimální endogenní tvorbu (DACH, 2015). Tato situace nastává zejména od podzimu do jara, kdy trávíme venku méně času a kůže je kryta oděvem a často i UVB protektivní kosmetikou. Proto je potřeba věnovat péči přívodu tohoto důležitého vitaminu, který v těle ovlivňuje více než 200 různých funkcí. Více než 95% populace v ČR této hodnoty nedosahuje.


 

Přívod vitaminu D z diety v ČR je nízký - měla by se začít diskutovat intervence.

CZVP SZÚ, na základě odborné studie,se domnívá, že výsledky odhadu dietárního přívodu vitaminu D v ČR by měly povzbudit orgány veřejné správy k podpoře intervence, vzdělávání a možná i nových regulačních opatření pro zlepšení přívodu vitaminu D pro populaci v ČR. Obvyklá dieta není schopna pokrýt ani 25% doporučeného přívodu. Situace se trochu podobá problematice jódu a řešení jeho deficitu. Výsledky studie zveřejnil prestižní mezinárodní časopis.


 

Trans-mastné kyseliny budou mít limit v EU - v ČR už tak národní limit nepotřebujeme

Evropská komise po letech diskusí právě navrhla limit pro obsah trans-mastných kyselin (TFA) v tucích. Návrh zní: "Obsah trans-tuku, kromě trans tuku, který se přirozeně vyskytuje v živočišném tuku, v potravinách určených pro konečného spotřebitele nesmí přesáhnout 2 gramy na 100 gramů tuku. Definice "tuku" a "trans tuku" jsou stanovené v bodech 2 a 4 přílohy I nařízení (ES) č. 1169/2011." Tento limit bude vyžadován od 1.dubna 2021. Výrobci tedy mohou změnit své výrobky. Do té doby nemá spotřebitel obranu. Snad by se mohl vyhýbat všem výrobkům, kde je ve složení použit částečně ztužený tuk. Ten může TFA obsahovat, ale nemusí. Bohužel ani dobrovolné značení TFA na obalu výrobku není dovoleno. Je to paradox, ale konečně se blíží ke svému konci. Nařízení by mělo být schváleno ve 2. čtvrtletí 2019. Řada zemí si stanovila národní limity, ČR k tomu nepřistoupila. Výrobci v ČR své jasné stanovisko nevyslovili, i když zdravotníci navrhovali limit přijmout, vzhledem k vyhlášení limitů v Rakousku a Maďarsku. Mělo to bránit selektivnímu cílení potravinářských výrobků s TFA na český trh. O situaci již dříve informovalo CZVP SZÚ.


 

Zpráva o činnosti systému RASFF v ČR za rok 2017

Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) je účinným nástrojem komunikace o riziku v oblasti potravin a krmiv na území jednotného trhu Evropské unie (EU). Seznamte se s výsledky za rok 2017.  


 

ZASTAVTE POTRAVINY S MNOHA DRUHY PESTICIDŮ !

Tentokrát to jsou jablka Golden z Polska (protokol SZPI D914-30391/18/A06). Obsahovala rezidua 19 druhů pesticidů. Nelze zodpovědně zhodnotit, jakou má tato směs vliv na naše zdraví! Jak dlouho ještě budeme hazardovat se zdravím? Prohlédněte si náš "apel", který vyplynul z naší praxe hodnocení zdravotních rizik!


 

Školní obědy vyžadují aktualizaci hodnocení i výživových norem - jinak se situace nezlepší

Škola, to jsou i školní obědy. Pro orientaci - odhaduje se, že stát vloží do školních obědů přímou dotaci asi 8 miliard ročně. S náklady rodičů a souvisejícího servisu lze odhadnout celkový obrat na více než 15 miliard. To stojí za pozornost. Na školní obědy často zazní pochvaly, ale občas i kritika. Jestli dětem obědy chutnají či nikoli, to záleží na mnoha faktorech. Ale hlavně na návyku z rodiny, prostředí, kolektivu dětí a zejména umění personálu jídelen. Nová zdravotnická studie se školními obědy opakovaně zabývala. Co zkoumala a jaké byly tentokrát cíle? Cíle studie byly dva - srovnat situaci mezi "nejlepšími" a "ostatními", náhodně vybranými jídelnami, ale současně poskytnout spolehlivou informaci, zda má dojít k aktualizaci "standardu nutriční adekvátnosti" školních obědů v předpisech. Co bylo zjištěno a co z toho plyne? Přečtěte si naši informaci!


 

Prosím, nenabízejte nám ovoce a zeleninu s mnoha pesticidy. Ničíte nám zdraví!

Před několika dny se v médiích objevila zpráva SZPI o záchytu „jedovatých jablek z Polska“(1). Tato situace nastala už popáté. Při překročení maximálního limitu reziduí pesticidu se takový případ dostává na stůl CZVP SZÚ, které posoudí, zda mohla tato potravina poškodit zdraví nebo „jen“ nebyla vhodná pro lidskou spotřebu. Je to poměrně složitá činnost, které říkáme „hodnocení zdravotního rizika“. Tento týden CZVP SZÚ uvedlo do praxe novou metodiku hodnocení  účinků směsí pesticidů na nervový systém a aplikovalo ji na vzorek kontaminovaných jablek.


 

Nové limity vitaminu D v houbách a kvasnicích ošetřených UV zářením - zvýšení a značení.

CZVP-SZÚ publikovalo za poslední rok celkem dvě aktuality týkající se nových potravin, u nichž lze za přesně definovaných podmínek díky ošetření UV záření navýšit obsah vitaminu D. Šlo o houby (publikováno 3. 7. 2017) a droždí (publikováno 12. 7. 2018). Legislativa EU byla ke dnům 17. a 18. července 2018 právě u žampiónů a pekařského droždí pozměněna a doplněna. Jakým způsobem a co je nového, se dočtete v doplňujícím textu.


 

Z čeho reálně získáváme vitamin D a jaká je optimální potřeba

Vitamin D je jedním z esenciálních mikronutrientů. Potřebujeme jej pro mnoho životních funkcí v organizmu. Pokud chodíme v letních měsících na sluníčko, obvykle nemáme s jeho dodávkou problém, protože se tvoří v kůži. Horší je to v chladných měsících. Pak je dodávka dietou dost důležitá. Podívejte se na naši novou infografiku, která shrnuje reálné zdroje vitaminu D (D2+D3) v naší obvyklé dietě, zjištěné v monitoringu dietární expozice člověka (projekt MZSO).


 

Trávíte hodiny sezením na různých zasedáních? WHO doporučuje “plánování zdravých a udržitelných schůzek”

Zajímavé a možná i provokující doporučení zveřejnila Světová zdravotní organizace (WHO), 5. 7. 2018. Možná je to náhoda, že zrovna v “okurkové sezoně”. Mnoho z nás tráví hodně času na různých zasedáních, schůzkách, kongresech či jiných akcích. A často jsou doprovázeny občerstvením. Nejspíše se do budoucna počet takových akcí nesníží (i když máme internet). Samotný název doporučení zní zajímavě – “plánování zdravých a udržitelných schůzek”. Ponecháme na úvaze každého, jak doporučení uchopí. Předem ho proto nijak nebagatelizujme. Předkládáme volný překlad zprávy WHO a originál doporučení v angličtině, které je lehce pochopitelné a přímo využitelné. A jedna zkušenost na konec. Na mezinárodních akcích v ČR se často liší přístup domácích a zahraničních účastníků. Catering má dobrou zkušenost, co jde na odbyt. Našinci preferují českou tradici - koláčky, gulášek, řízečky, uzeniny, sýry, cizinci více preferují bílá masa, ryby, zeleninu, sýry a ovoce. A jde i o množství. Bude zajímavé sledovat, jak se kultura bude měnit.


 

Víte, že i droždí je potenciálním zdrojem vitaminu D? Ale…

CZVP-SZÚ za uplynulý rok publikovalo celkem šest aktualit zaměřených na možné zdroje vitaminu D ve stravě. První z nich se týkala vyšších hub obsahující prekurzor vitaminu D (ergosterol), který se může vlivem UVB záření na vitamin D, přesněji na vitamin D 2 (ergokalciferol), přeměnit. V dnešním článku bychom se zaměřili na další potenciální jednobuněčný „houbový“ zdroj vitaminu D 2 , a to na DROŽDÍ. Řada populárních článků na internetu uvádí, že je tato potravina výborným zdrojem jednak vitaminů skupiny B, ale také vitaminu D. To ale není pravda, pokud se nejedná o droždí ošetřené UVB zářením, což se standardně při jeho výrobě (zatím) neděje. Proč? Více informací naleznete v článku níže. 


 

Kolik tuku, soli a trans-mastných kyselin (TFA) přijmete z 1 menu „rychlého občerstvení“?

SZÚ - Centrum zdraví, výživy a potravin v Brně realizovalo projekt nazvaný „Analýza rychlého občerstvení zaměřená na přívod soli, tuku a trans-mastných kyselin“, který navazoval na pilotní studii z roku 2013. Ta mapovala obsah soli v některých pokrmech vybraných řetězců rychlého občerstvení a veřejných jídelnách v Brně. Vzhledem k výsledkům, které u několika pokrmů ukázaly vyšší obsah soli, bylo žádoucí tuto studii v průběhu několika let zopakovat a porovnat se současnou situací, vzhledem ke snahám výrobců a prodejců reformulovat své výrobky tak, aby více odpovídaly tzv. zdravé výživě. Prohlédněte si souhrnnou infografiku se závěry . Celková zpráva bude zveřejněna v průběhu roku 2018.  


 

Podezření na zdravotní potíže po konzumaci doplňku stravy Bion 3 ve Francii

Francouzský úřad pro potraviny, životní prostředí, ochranu zdraví při práci a bezpečnost (ANSES), který spravuje místní systém Nutrivigilance, zaznamenal v loňském roce 5 případů nežádoucích účinků po konzumaci doplňku stravy s probiotiky ( Lactobacillus gasseri PA 16/8, Bifidobacterium bifidum MF 20/5, Bifidobacterium longum SP 07/3), vitaminem C a zinkem. Šlo o výrobek Bion®3 restore od společnosti Merck. U pěti různých žen byly popsány symptomy: vyrážka, pálení žáhy, točení hlavy/závrať, průjem a nespavost. Příčinná souvislost byla u těchto hlášení odborníky z ANSES vyhodnocena jako pravděpodobná, možná. Tento doplněk stravy je dostupný i na trhu v ČR.


 

Může dieta založená na nezdravých potravinách zvýšit riziko deprese?

Je známé, že deprese a dieta mohou souviset. Již několik studií zjistilo, že lidé, kteří jedli stravu nevhodného nutričního složení, která obsahovala hodně mastných výrobků, čokolády, sladkých dezertů, smažených potravin, rafinovaných obilovin (bílá mouka) a mléčné výrobky s vysokým obsahem tuku, s větší frekvencí hlásili příznaky deprese. Naopak, dobrou zprávou je, že lidé, kteří jedli stravu bohatou na ovoce, zeleninu a ryby, hlásili, že jsou depresivní s menší frekvencí.


 

Proč je přidaný cukr tak sledovaný u dětí ve školách

V médiích se v poslední době objevuje stále více příspěvků věnovaných sladkostem a cukru. Především ve vztahu ke zdraví populace. Často se hovoří o obezitě, diabetu a dalších onemocněních. Potravináři se snaží reformulovat své potraviny s cílem snížit obsah přidaného cukru. Některé země zavádějí vyšší DPH na potraviny s vysokým obsahem cukru. U nás se hodně diskutovala např. vyhláška č. 282/2016, tzv. pamlskovka, která zavedla limity na cukr v potravinách prodávaných na základních školách. Proč je o přidaný cukr takový zájem? Proč tolik emocí? Podívejte se na stručnou infografiku, která vysvětluje, proč má cukr takový význam. S mírnou nadsázkou lze totiž říci, že je "návykový". Kdysi to byla evoluční výhoda, dnes je to problém. A u dětí to platí dvojnásobně.


 
1 2 3 4 5 6   Následující   ››

 

Nahoru