6. březen - Den jódu

J Ó D je nezbytný pro zdraví - máme ho dnes dostatek?

Zásobení jódem a prevence tyreopatií se zaměřením na období těhotenství a kojení.

odborná konference Státního zdravotního ústavu a Endokrinologické společnosti

Sborník konference 11.3.2010.pdf (1,31 MB)

Zpráva Mezirezortní komise pro řešení jódového deficitu:

V Evropě má nedostatečný přísunu jódu dosud polovina obyvatel. Nedostatkem jódu je nejvíce ohrožen lidský plod, děti do tří let, dospívající mládež, těhotné ženy a kojící matky.

V ČR je přívod jódu dostatečný a jódový deficit je u nás pokládán dle kriterií WHO za zvládnutý.

K nejbohatším potravním zdrojům jódu v současné době patří mléko, mléčné a masné výrobky, spotřeba ryb je stále nízká.

Nadále platí, že těhotné a kojící ženy musí dbát na dvojnásobně vyšší přívod jódu oproti ostatní populaci, tedy dbát na dostatečný konzum potravin bohatých na jód – mléka, mléčných výrobků, ryb. K dispozici jsou doplňky stravy pro těhotné (za úhradu) či tablety Jodid 100 na lékařský předpis, které jsou hrazeny pojišťovnou.

Dlouholeté mezinárodní studie prokazují jednoznačně význam a převahu příznivých vlivů obohacování kuchyňské soli jódem ( aby byl zajištěn dostatečný přívod jódu většině obyvatel) nad možnými riziky nepříznivých účinků více než optimálního zásobení jodem.

Lidé, kteří se stravují dle výživových doporučení, tedy omezují konzum potravin a pokrmů s vysokým obsahem soli (masné a instantní výrobky, polotovary a konzervy) a doplňků stravy s obsahem jódu, nemohou být ohroženi onemocněním štítné žlázy z nadměrného přívodu jódu.

Nepříznivé účinky nadměrného přívodu jódu se projevují u osob s predispozicí k autoimunním onemocněním a onemocněním štítné žlázy, tedy pouze u malé části osob v populaci.

Naproti tomu nedostatek jodu vede k poruchám funkce štítné žlázy, tělesného, psychického a pohlavního vývoje u naprosté většiny jedinců, u nichž je přívod jódu potravou nedostatečný.

V současné době probíhají opatření k usměrnění obsahu jódu v mléce, snížením obsahu jódu v minerálních krmných přísadách pro dojnice na základě dohody s výrobci, přestože nepřekračují Evropskou unií povolenou normu.

Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu řídí a usměrňuje preventivní opatření

Tato Komise (MKJD) pracuje od roku 1995 při Státním zdravotním ústavu v Praze (SZÚ). Představuje grémium, ve kterém jsou zastoupeni odborníci z resortu zdravotnictví, zemědělství, potravinářského i farmaceutického průmyslu.

Jejím cílem je předcházet zdravotním důsledkům nedostatku jódu, který historicky poznamenává přirozené prostředí území ČR a sledovat vývoj situace, aby naopak nedošlo k nadměrné nabídce jódu v potravinách. Práce Komise, která spolupracuje s  ICCIDD - institucí WHO pro prevenci chorob z nedostatku jódu, je úspěšná. Opatření realizovaná v uplynulých 12 létech vedla ke zlepšení zásobení jódem české populace a dle vyhodnocení platných kriterií WHO ICCIDD je v ČR přívod jódu dostatečný a jódový deficit je u nás pokládán za zvládnutý.

Sledování přívodu jódu potravními zdroji - monitoring dietární expozice.

Aby mohl být hodnocen efekt opatření, bylo od r. 1998 zahájeno sledování a hodnocení výše přívodu jódu u populace ČR z potravin v souvislosti s různou mírou spotřeby jednotlivých potravních komodit. Sledování provádí brněnské pracoviště Státního zdravotního ústavu.

Expoziční dávka primárně rostla, což souviselo s narůstajícím používáním jódované soli při výrobě potravin. V posledních 6-ti letech se průměrná expozice pohybuje kolem 110 – 120% doporučené denní dávky, která činí 150 ug/osobu/den (dle vyhlášky č. 446/2004 Sb).

K nejdůležitějším expozičním zdrojům patří mléko, běžné pečivo, některé druhy sýrů a masných výrobků, mléčné výrobky a vejce. Při použití jódované soli k výrobě pekařských a masných výrobků pokrývá přívod jódu doporučenou dávku a to i bez započtení jódované soli používané k přípravě pokrmů v domácnostech. Z hodnocení expozice na individuální úrovni vyplývají ale rozdíly v závislosti na věku. U nižších věkových skupin konzumujících více mléko a mléčné výrobky by mohlo nastat riziko nadměrného přívodu jódu, naopak u vyšších věkových kategorií byla zjištěna významná část respondentů nenaplňujících doporučený přívod jódu.

Právě mléku, jako nejdůležitějšímu expozičnímu zdroji, byla věnována zvýšená pozornost. Zřejmě v rámci uplatňování nařízení EK č. 1459/2005, které omezuje maximální množství jódu v kompletním krmivu pro dojnice od r. 2007 dochází k poklesu koncentrace jódu v mléce v tržní síti i eliminaci několika řádových rozdílů. Na konci roku 2009 se však situace opět zhoršuje a žádoucího stavu – stabilní hodnoty příliš nepřekračující 200 ug/kg - není dosaženo.

V prvovýrobě sleduje obsah jodu v kravském mléce v závislosti na krmné dávce systematicky na území ČR Katedra veterinárních disciplín a kvality produktů na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích od roku 1984, kdy byl nedostatek jodu u dojených krav provázen těžkými tyreopatiemi narozených telat. Od roku 2000 dochází k trvalému zvyšování obsahu jódu v mléce až na současné průměrné hodnoty 506 ug/l. Příčinou je především neúměrná suplementace jódu v minerálních krmných přísadách, přestože není překročena maximální, Evropskou unií povolená, hranice 5mg jódu na kg 88% sušiny krmné dávky. V zájmu řešení této situace je nutno přistoupit ke snížení obsahu jódu v premixech na základě dohody s výrobci minerálních krmných přísad.

Může docházet k nadměrnému přívodu jódu? Jaká jsou možná rizika?

Přívod jódu je optimální v poměrně širokém rozmezí hodnot. Nepříznivý je jeho nedostatečný přívod - méně než 150 ug denně u běžné populace, méně než 250 ug denně u těhotných a kojících žen. Nepříznivé účinky se mohou projevit při příjmu více než 600 – 1000 ug jódu denně. Těchto hodnot se u nás dosahuje pouze ojediněle. Mohou vést k poruchám funkce štítné žlázy a aktivovat její autoimunitní choroby. Nepříznivé účinky nadměrného přívodu jódu se projevují u osob s predispozicí k autoimunním onemocněním a onemocněním štítné žlázy, tedy pouze u malé části osob v populaci.

Naproti tomu nedostatek jódu vede k poruchám funkce štítné žlázy, tělesného, psychického a pohlavního vývoje u naprosté většiny jedinců, u nichž je přívod jódu potravou nedostatečný.

Vyšších než optimálních hodnot může být např. dosaženo, pokud v jídelníčku zejména dítěte převládají kombinace současně více potravin a pokrmů s vyšším obsahem jódu a soli (uzeniny, masné výrobky, některé sýry, instantní polévky a základy pokrmů, pokrmy z polotovarů, konzervy, slané trvanlivé pečivo) a navíc jsou užívány doplňky stravy - multiminerální či multivitamínové přípravky, které obsahují jód.

Novorozenecký screening kongenitální hypothyreózy v ČR

Těhotné a kojící ženy musí dbát na dvojnásobně vyšší přívod jódu oproti ostatní populaci, tedy dbát na dostatečný konzum potravin bohatých na jód – mléka, mléčných výrobků, ryb. K dispozici jsou doplňky stravy pro těhotné (za úhradu) či tablety Jodid 100 na lékařský předpis, které jsou hrazeny pojišťovnou.

V ČR v roce 2008 i 2009 výsledky obou screeningových laboratoří (Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Praha a Fakultní nemocnice Brno), kde v rámci doporučení WHO ICCIDD probíhá monitorování nejrizikovější populační skupiny – novorozenců ( tzv. novorozenecký screening kongenitální hypothyreózy), svědčí o dostatečné dodávce jódu této populační skupině, díky permanentní osvětové činnosti, tj.opakovaného upozorňování těhotných a kojících matek na nutnost navršení jodové dodávky oproti ostatní populaci.

3.3.2010

Zpracovali členové Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu (MKJD) při Státním zdravotním ústavu v Praze:

MUDr. Lydie Ryšavá, Ph.D., předseda MKJD, Státní zdravotní ústav Praha

rysava.szu@centrumcz; tel. 602784046

Prof. MUDr. Olga Hníková, CSc., Klinika dětí a dorostu 3. LF a FNKV, Šrobárova 50, Praha

hnikova@fnkvcz;

Prof. MUDr. Václav Zamrazil, DrSc., Endokrinologický ústav, Národní 8, 116 94 Praha 1

zamrazil@endocz

RNDr. Irena Řehůřková, Ph.D., Státní zdravotní ústav – CHPŘ, Palackého 1-3,612 42 Brno

rehurkova@chprszucz

Prof. RNDr. Ing. Vlasta Kroupová, CSc., Jihočeská univerzita, ZF, Studentská 13, České Budějovice

Husova@seznamcz