Primární a rozhodující příčinou jódového deficitu je nízká hladina jódu v prostředí. Naše republika patří odjakživa díky své geologické poloze k zemím s jeho nedostatkem. Situace se již od padesátých let minulého století řeší jódovou profylaxí založenou na suplementaci jedlé soli. Na počátku  90. let ovšem výsledky šetření endokrinologů a pediatrů upozornily na to, že se v ČR začíná opět vyskytovat jódový deficit (výskyt strumy u dospívajících). To byl jeden z hlavních důvodů, proč byla v roce 1995 založena Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu (MKJD) při SZÚ, ve které jsou zastoupeni odborníci z resortu zdravotnictví, zemědělství, potravinářského i farmaceutického průmyslu. Práce komise, která spolupracuje s  ICCIDD - institucí WHO pro prevenci chorob z nedostatku jódu, je úspěšná.

Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu při SZÚ (MKJD) navrhla,  zajistila a realizovala  tato opatření:
1.  MZ zvýšilo limit pro obsah jódu v kuchyňské soli a výrobci a dovozci kuchyňské soli      spolupracující s MKJD  na to operativně reagovali.
2.      Do náhrad mateřského mléka a do speciálních výrobků pro těhotné matky se začal přidávat jód podle doporučení MKJD.
3.      Na základě návrhů MKJD a doporučení odborných lékařských společností  byl jodid draselný jako léčivo zařazen mezi preparáty hrazené zdravotními pojišťovnami.
4.      Po provedené intervenční kampani se zvýšil počet výrobců, kteří začali používat jódovanou sůl. Nestabilní jodid draselný, používaný k jódování soli byl nahrazen stabilnějším jodičnanem  draselným.
5.      Potravinářským výrobkům obohaceným jódem udělovala MKJD  tzv. „jódové" logo.
6.      Trvale byla zdůrazňována důležitost přirozených zdrojů jódu ve výživě, zejména mořských produktů, především ve společném stravování (školní, nemocniční, závodní).
7.      Vlivem přidávání jódu do krmiv se stalo mléko jeho bohatým zdrojem.
8.      MKJD vyhlašuje každoročně v ČR 6. března Den jódu, který je propagační kampaní pro širokou veřejnost (včetně 9 konferencí). 

Tato opatření vedla koncem 90tých let ke kompenzaci nedostatku jodu, v r. 2000  bylo oficiálně potvrzeno ICCIDD WHO (International Council for the Control of Iodine Deficiency Disorders), že v ČR se rizika z jódového deficitu výrazně snížila. Opatření realizovaná v uplynulých 12 letech vedla ke zlepšení zásobení jódem české populace a dle vyhodnocení platných kriterií WHO ICCIDD je v ČR přívod jódu dostatečný a jódový deficit je u nás pokládán za zvládnutý. Přesto je nutno dále monitorovat přísun jodu těhotným a kojícím ženám.  Možným rizikem  v budoucnosti je ale  i nadbytečný přívod jódu, který může nepříznivě ovlivnit štítnou žlázu.. Příjem potravních doplňků by měl být uvážený, obsah jódu v mléce, které je v poslední době jeho významným zdrojem, by měl být usměrněn.

V Evropě má nedostatečný přísunu jódu dosud polovina obyvatel. V ČR je přívod jódu v současné době dostatečný a jódový deficit je u nás pokládán dle kriterií WHO za zvládnutý. Řešení jodového deficitu je ale dynamický proces, zkušenosti ostatních zemí ukazují, že sledování úrovně zásobení jodem je nutno věnovat trvalou systematickou pozornost.

Předseda MKJD: MUDr. Lydie Ryšavá, Ph.D- SZÚ,čestný předseda: Doc. MUDr. Jaroslav Kříž,tajemník:MUDr. Darja Štundlová - SZÚ, Prof. MUDr. Olga Hníková, CSc.- KDD FNKV Praha, Prof. MUDr. Václav Zamrazil, DrSc.- EÚ Praha, RNDr. Irena Řehůřková, Ph.D.- SZÚ , Prof. RNDr. Ing. Vlasta Kroupová, CSc.- JČU ZF,  Prof. Jan Trávníček, CSc.- JČU ZF, Ing. Soňa Králová-Skudrziková -  MZ ČR , Ing. Eva Přibylová -MZ ČR, MUDr. Jaromír Hrubý - MZ ČR, MUDr. Eliška Němečková- HS hl.m. Prahy, MUDr. Dagmar Schneidrová, CSc.- 3. LF UK, Ing. Petr Beneš - Úřad pro potraviny MZe, RNDr. Pavel Šíma- ÚKZUZ, RNDr. Jaroslav Pažout, CSc.- MPO, Ing. Martin Klanica- SZPI, MUDr. František Musil - BIOLAB spol. s.r.o., MVDr. Ing. Vladimír Štika - Merck spol.s.r.o., Ing. Hana Nechvátalová - HERO CZECH s.r.o., Ing. Jaroslav Říha - Biomedika s.r.o., Ing. Vlasta Fiedlerová - VÚPP , Ing. Alice Roháčková - Solné mlýny a.s., Ing.Jan Urbánek -SOLSAN,Ing. Miroslav Krejčí -  K+S CZ.

MKJD se usnesla, že aktivity, které probíhaly každoročně u příležitosti Dne jódu (6.března) budou od r. 2011 probíhat v rámci  Celosvětového týdne štítné žlázy.

Ve dnech 20.-22.10.2011 se konaly Endokrinologické dny v Brně pořádané Českou endokrinologickou společností, kde  MKJD prezentovala své aktivity a jejich výsledky.  Podklady o činnosti MKJD si vyžádala i ICCIDD, která bude o naší 15leté činnosti informovat na akcích v Bruselu.

Zatím poslední konference „Zásobení jódem a prevence thyreopatií se zaměřením na období těhotenství a kojení" se 11.3.2010 zúčastnilo 113 registrovaných a cca 20 dalších zájemců. Členové MKJD se usnesli, že další - X. konference MKJD věnovaná problematice jódu se bude konat v  roce 2013 s tím, že další budou vždy po 3 letech. O své činnosti budeme informovat i průběžně na www.szu.cz a na www relevantních lékařských společností ČLS JEP.

Prevence jodového deficitu u novorozenců, kojenců, gravidních a kojících  žen

Jód je v různých dávkách v závislosti na věku nezbytný pro tvorbu hormonů štítné žlázy. V těhotenství jeho potřeba stoupá a je třeba ji zajistit denním příjmem 200-250 ug. V době kojení probíhá aktivní transfer jódu do mateřského mléka, v průměru 115 ug jódu denně. V první třetině těhotenství je mateřský tyroxin jediným zdrojem jódu, potom se již zapojuje také štítná žláza plodu. Správné zásobení plodu tyroxinem je klíčové pro vytvoření a vyzrání zejména centrálního nervového systému. Při nedostatku jódu se může vytvořit těhotenská struma, vzniká ohrožení plodu, snižuje se pravděpodobnost donošení, zvyšuje se riziko poruchy psychomotorického vývoje dítěte.

Z uvedeného vyplývá důležitost správného zásobení jódem u dívek a dospívajících děvčat s ohledem na vytvoření adekvátní rezervy v organizmu, sledování tyreoidální funkce u těhotných a kojících žen, dostatečný přísun jódu novorozencům a kojencům.

Od roku 1996 se v ČR monitoruje novorozenecké zásobení jódem s použitím neonatálního TSH v rámci screeningu kongenitální hypotyreózy. Po přechodném zhoršení (>7 % dětí se zvýšeným  neonatálním TSH) v roce 2000, dochází postupně k normalizaci. Je to výsledek prosazování speciálních opatření, směřujících ke správné jódové dodávce těhotným matkám. Tato opatření  je třeba zajišťovat neustále.