Zdravé stárnutí

Do roku 2020 by měli mít lidé nad 65 let možnost plně využít svůj zdravotní potenciál a aktivně se podílet na životě společnosti (Zdraví21, cíl 5). Vývoj demografické situace v ČR předpokládá rostoucí podíl stárnoucí ( 50+) a staré populace (80+), která bude postupně   ekonomicky neaktivní. Nicméně je to 6 % starých  lidí,  kteří vyžadují  trvalou péči  v institucích. Naprostá  většina  seniorů je   schopna  sama o sebe  se  postarat. S rostoucím věkem  přibývá fyzických i  duševních  omezení  z důvodů fyziologie stárnutí, ale  i vlivem společenských  stereotypů, který se odráží na pasivitě samotných starých a stárnoucích lidí, kteří se  bojí učení   nových  dovedností i zapojování do nových  aktivit. To  se  odráží i na  přístupu k péči o  své  zdraví,  která  se  většinou omezuje  na  pasivní  konzumaci předepsaných a  často zbytečně a nadbytečně předepsaných  léků. Podpora  zdraví a  zdravotní  informace  o zdravé  výživě mají  prokázaný  efekt  v každém  věku. Například  fyzická  aktivita  snižuje  pravděpodobnost  úrazů a  nekouření  na  prokázaný  pozitivní efekt  na  kardiovaskulární   zdraví u lidí, kteří přestali  kouřit v až 75 letech. Trénink paměti  a  další duševní  aktivity  dokážou zabránit rozvoji demence  nebo  ho  zpomalit. Sociální  kontakty a pocit  potřebnosti  a  užitečnosti u  starých  lidí  snižují  výskyt  deprese a  psychiatrických  onemocnění.

Nahoru