Do této sekce jsou postupně vkládány články k jednotlivým infekčním onemocněním, současné schválené  EU "case" definice v anglickém znění (definice případů infekčních onemocnění), pokud k danému infekčnímu onemocnění existují, a další aktuální informace k příslušnému onemocnění. Vzhledem k náročnosti a rozsahu práce na této sekci žádáme návštěvníky těchto stránek o strpení a shovívavost.

Standardy - definice případů infekčních onemocnění vyplývají z Rozhodnutí č. 2119/98/EC Evropského parlamentu a Rady a jsou určeny pro hlášení infekčních onemocnění  podle § 62 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (ve znění pozdějších předpisů).

Všeobecné zásady pro použití definic případů (HEM-370-29.10.02/30201)

Při hlášení se používá třístupňový systém klasifikace s následujícími stupni:

a) potvrzené onemocnění,  tj. případ ověřený laboratorním průkazem (dále jen „potvrzený případ")

Podezření na infekční onemocnění, které se dělí na

b) pravděpodobný případ, tj.případ s jasnou klinickou symptomatologií nebo klinický případ v epidemiologické souvislosti s potvrzeným případem

c) možný případ, tj. případ s klinickým obrazem, svědčícím pro onemocnění, nejedná se ale o potvrzený ani o pravděpodobný případ.

Případem s epidemiologickou souvislostí se rozumí případ, který buď přišel do kontaktu s potvrzeným případem nebo byl exponován stejnému vehikulu či stejnému prostředí jako potvrzený případ.

V definicích uvedené klinické příznaky slouží pouze jako názorná pomůcka a nepředstavují úplný výčet všech příznaků.

Pro většinu onemocnění se v definicích uvádí několik „kriterií pro laboratorní diagnózu". Není-li stanoveno jinak, je k potvrzení případu zapotřebí pouze jedno z kriterií. Laboratorní kriteria pro diagnózu uvedená v tomto dokumentu je možné ověřovat různými testovacími metodami. Jsou-li však uvedeny konkrétní techniky, jejich použití se doporučuje.

N.A. v definici případu znamená, že uvedený klasifikační systém nelze použít.