Jedná se o infekci patřící do kategorie onemocnění s přírodní ohniskovostí. To znamená že se primárně jedná o onemocnění zvířat, které se vyskytuje v přírodě nezávisle na člověku. Člověk se může nakazit pokud přijde do takového ohniska a je kousnut klíštětem nebo když konzumuje nepasteurizované (nepřevařené) kozí, případně kravské mléko, či nepasterizovaný sýr.  
Mapa výskytu případů KE je utvořena dle místa předpokládané infekce (kde došlo k napadení klíštětem). Tento údaj byl získán od nemocných. Jeho věrohodnost je závislá na jejich schopnosti učit místo, kde došlo k napadení. Do mapy nebyly zařazeny případy, kdy  pacient nebyl schopen toto místo určit nebo kdy si nebyl vědom toho, že k napadení došlo. Tato mapa tedy přináší pouze hrubý odhad lokalizace přírodních ohnisek KE. Stupeň rizika  je vyjádřen intenzitou barvy. Mapa znázorňuje případy onemocnění osob KE. V řadě případů se nepodařilo přesně lokalizovat místo nákazy, proto počet hlášených onemocnění je někdy výrazně vyšší než těch, která jsou využita pro konstrukci mapy. Na mapě nemohou být tedy přírodní ohniska, která se dosud onemocněním lidí neprojevila, protože je lidé, z nějakého důvodu, nenavštěvují.

 

                  
  Následující kartogram sumarizuje případy onemocnění KE,  které se pravděpodobně nakazily v letech 1997 – 2006 v uvedených okresech. Je zřejmé že nejvíce jich bylo ve středních a jižních Čechách  a na severní Moravě.

 
  V roce 2006 došlo k posunu nemocnosti do vyšších nadmořských poloh, zejména v oblasti Vysočiny a severních Čech.

 

V letech 2007 a 2008 došlo k dalším posunům nemocnosti klíšťovou encefalitidou do oblastí s vyšší nadmořskou výškou.

Výzkum KE má v ČR dlouhou tradici. Virus středoevropské klíšťové klíšťové encefalitidy byl poprvé v Evropě izolován na území Čech a Moravy  Galiou, Rampasem a Krejčím v šedesátých letech minulého století. Pouze laboratorně potvrzená onemocnění KE jsou hlášena od začátku sedmdesátých let. Až do roku 1990 měla nemocnost setrvalý trend.
V 2 – 5letých intervalech se sice vyskytovaly roky se zvýšeným výskytem, ale průměrná nemocnost se nezvyšovala. K tomu došlo až od začátku devadesátých let v důsledku klimatických změn. Nejvyšší nemocnost v ČR byla zaznamenána v roce 2006: 1 029 případů onemocnění (10/100 000 obyvatel). Po poklesu nemocnocti v roce 2007 došlo v dalším roce opět k jejímu vzestupu (2008 - 631 případů onemocnění, 3 případy úmrtí).

 

  Dlouhotrvající sněhová pokrývka v zimě 2004 – 2005, mírné teploty v zimě 2005 – 2006 a  příznivé klimatické podmínky pro přežívání a vývoj klíšťat i v průběhu roku 2006 způsobily jejich neobvykle vysoký výskyt v přírodě. Relativně teplý a suchý podzim s nadprůměrným růstem hub přilákal množství osob do míst, kde se klíšťat vyskytovala, což způsobilo výrazné zvýšení počtu onemocnění v podzimních měsících. Relativně vysoký výskyt onemocnění v průběhu podzimních měsíců byl zaznamenán i v letech 2007 a 2008.

   
 
Nejvyšší nemocnost v dětských věkových skupinách byla v roce 2008  zaznamenána  ve skupině 5 – 9letých. Nižší nemocnost ve skupině 10 –14letých je zřejmě částečně ovlivněna očkováním. Nemocnost dospělých se zvyšuje od 20 do 64 let. Osoby vyššího věku už pravděpodobně přicházejí do ohnisek KE méně často.

Proti onemocnění KE je možno se chránit očkováním. Existují očkovací látky určené, jak pro očkování dětí, tak i dospělých. Jsou však využívány v podstatně menší míře než by bylo žádoucí. Průměrná proočkovanost osob v České republice nepřesahuje 17 %. Navíc řada z očkovaných osob by měla být již přeočkována. V sousedním Rakousku, kde se před zahájením očkování nemocnost pohybovala na podobných hodnotách jako v ČR,   proočkovanost dosahuje, v oblastech kde se tato infekce v přírodě vyskytuje, téměř 100 %. Počet onemocnění se pohybuje v desítkách případů. 

Doc. MUDr. Bohumír Kříž, CSc., MUDr. Čestmír Beneš, CEM - SZÚ.