Ano, vyskytují.
Komár tropický Aedes (Stegomyia) aegypti (prokázaný přenašeč viru Zika) se nyní vyskytuje na portugalské Madeiře (hluboko v Atlantiku), kam byl reintrodukován v polovině prvního desetiletí tohoto století (a kde způsobil v roce 2012 závažnou epidemii horečky Dengue s dvěma tisíci nemocných ). Dále se vyskytuje v jihovýchodním Rusku na východním pobřeží Azovského moře a na severovýchodním pobřeží Černého moře, také v Gruzii. Nedávno byl zavlečen i do Nizozemí.
V první polovině minulého století se Aedes aegyti vyskytoval prakticky ve všech středomořských státech a velkých přístavech, kde byl později buď eradikován nebo bez známé příčiny vymizel (v roce 1927 způsobil v Řecku rozsáhlou epidemii horečky Dengue s mnoha tisící onemocnělých).
Blízký příbuzný komára Ae. aegypti – Aedes (Stegomyia) albopictus -zvaný tygří komár, je velmi podezřený z přenosu viru Zika. Jeho úloha v přenosu viru Zika je velmi pravděpodobná. Ae. albopictus je tzv.invazivní, exotický druh původem z jihovýchodní Asie a byl do jižní Evropy zavlečen ke konci druhé poloviny minulého století. V mnohých středomořských státech se pevně usadil tak, že jeho eradikace je zde již nemožná (Itálie, Katalánsko, Řecko, Chorvatsko ale i jižní Švýcarsko). V roce 2007 v italské Ravenně způsobil epidemii virové horečky Chikungunya s téměř 300 nemocnými.
Ae. albopictus se epizodně se objevil i u Mikulova a u Košic, ale na usazení zde nenašel vhodné podmínky.
Problém pro evropské země s výskytem výše uvedených druhů komárů (a přenosem viru Zika) by mohl nastat při návratu návštěvníků ze zemí Jižní Ameriky zvl. z Brazilie (z karnevalu a hlavně z Olympijských her v Riu) domů.
Likvidace těchto dvou druhů komárů je obtížná. Jejich larvy se původně v tropech vyvíjely pouze ve stromových dutinách zaplavených dešťovou vodou (tree hole species), po introdukci do zemí mírného pásma (Evropa, USA ) komár k rozmnožování zvolil jiné biotopy, jako jsou vázy s vodou na zahradách nebo na hřbitovech, ve vodě v pohozených pneumatikách, ale i v prázdných plechovkách zaplněných dešťovou vodou, v kanálech.
Další druhy rodu Aedes schopné přenášet virus Zika jako Ae. furcifer, Ae. africanus, Ae.apicoargenteus, Ae.luteocephalus, Ae.dalzieli v Evropě nežijí.
Problém pro evropské země s hojným výskytem Aedes albopictus by podle názoru autora tohoto příspěvku mohl nastat při masivním návratu turistů nakažených ZIKA virem vracejících se ze zemí Jižní Ameriky (po OH v Riu de Janeiru v srpnu 2016) a Karibiku.
Současně se zkoumá schopnost evropských populací komárů Ae. albopictus přenést ZIKA virus autochtonně i na území Evropy. Toto je klíčová otázka. V zimních měsících není Ae.albopictus v Evropě aktivní (takže nebezpečí přenosu viru Zika nehrozí), přezimuje totiž ve stadiu vajíček. Situace by se podle autora příspěvku mohla změnit s příchodem teplého počasí a výskytem komárů Ae. albopictus a návratem turistů nakažených ZIKV.
O první odhad rizika epidemie v Evropě způsobené ZIKA virem v oblastech s usídleným komárem Ae. albopictus se pokusili Guzzetta a kol., 2016, a to pro provincie Belluno a Trentino v severní Itálii (oblasti kolem 46 °severní šířky). Brali v úvahu pouze přenos komářím bodnutím, nikoli jiné možnosti přenosu (viz níže), a použili specifické epidemiologické parametry a následující poněkud složitou rovnici R0 = k2 pV pH g (lV / (mv (lV + mV)) (V/H), kde R je základní reprodukční číslo ZIKV, k – počet bodnutí člověka komáry za den, pV – citlivost vektora, pH – citlivost člověka k infekci, g – infekční perioda (ve dnech), lV – počet dní inkubace v komárech, mV – smrtnost komárů, H – hustota obyvatelstva, V – četnost samic komárů. Odhadli, že R0 je ve většině scénářů (scenarios) systematicky pod epidemickým prahem (R0<1,0). Předpovědi se ovšem podle autorů nevztahují k jižním středomořským oblastem, kde jsou rizikovější (pro přenos příznivější) klimatické podmínky.
RNDr. František Rettich, CSc.
vedoucí Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci
Aktualizováno 6. května 2016