SZÚ

Kontaktní údaje


Státní zdravotní ústav
Šrobárova 48
Praha 10, 100 42
Tel.: 26708 1111
E-mail: zdravust@szu_cz
Datová schránka: ymkj9r5
IČ: 75010330
DIČ: CZ75010330
Home » Témata zdraví a bezpečnosti » Vakcíny a očkování » Očkování v ČR » Základní informace o infekcích v rámci...

Základní informace o infekcích v rámci očkovacího kalendáře


V rámci pravidelného očkování jsou děti očkovány proti tuberkulóze, záškrtu, tetanu, dávivému kašli, hemofilovým invazivním infekcím (Hib), přenosné dětské obrně, spalničkám, příušnicím, zarděnkám, virové hepatitidě B.


Tuberkulóza
Závažné infekční onemocnění, postihující řadu orgánů, nejčastěji plíce. Ve světě na její následky umírají ročně 3 miliony lidí. V roce 1947, kdy bylo u nás zahájeno očkování proti TBC, bylo na území Čech a Moravy hlášeno téměř 200 000 nových případů onemocnění ročně. V současnosti došlo ke stonásobnému snížení nemocnosti oproti době před očkováním.


Záškrt
Nejčastěji těžká angína s pablánami, vedoucí k zúžení hrtanu i hltanu a k dušení. Bakteriální toxiny poškozují srdce, ledviny a nervy. Před zahájením očkování v ČR ročně onemocnělo okolo 8000 dětí, několik set zemřelo. V posledních deseti létech byl hlášen 1 případ nekomplikovaného onemocnění.


Tetanus
Bolestivé svalové křeče, zvláště žvýkacích svalů. Pacient je ohrožen selháním srdce a zadušením i přes intenzivní léčbu. V roce 1951, rok před zahájením očkování u nás na tetanus zemřelo 140 osob. V posledních létech bývá hlášeno 0 – 3 onemocnění ročně.


Dávivý kašel
Pro onemocnění známé jako černý kašel jsou typické záchvaty intenzivního dráždivého kašle, které mohou vést ke zvracení a též udušení dítěte. Očkování minimalizovalo výskyt tohoto onemocnění. Před jeho zahájením v roce 1958 v ČR onemocnělo několik desítek tisíc dětí ročně, od devadesátých let pozorujeme zvýšený nárůst onemocnění ve všech věkových skupinách, zejména u školních dětí.


Přenosná dětská obrna, poliomyelitida
Infekce probíhá pod pestrým obrazem. Nejzávažnější je postižení míchy a mozku, vedoucí k trvalým obrnám, nejčastěji končetin. Život ohrožující komplikací je obrna dýchacích a polykacích svalů. Před zahájením očkování u nás onemocněly stovky dětí, desítky zemřely. Od zahájení plošného očkování v roce 1961 nebylo zaznamenáno žádné onemocnění.


Závažná onemocnění způsobená Haemophilus influenzae b.
Závažné jsou záněty sliznice záklopky hrtanové, u malých dětí s dramatickým průběhem, hrozící udušením. Stejně závažné jsou záněty mozkových plen nebo sepse. Před zahájením očkování v polovině roku 2001 jimi ročně onemocnělo několik desítek dětí do pěti let věku. V roce 2003 bylo hlášeno 29 závažných onemocnění způsobených Hib u dětí do pěti let věku.


Spalničky
Vysoce nakažlivé horečnaté onemocnění, nebezpečné vznikem komplikací, nejčastěji plicními a mozkovými záněty. Před zahájením pravidelného očkování bylo v ČR ročně hlášeno v průměru 50 000 případů, v posledních létech jsou hlášena ojedinělá onemocnění.


Zarděnky
Mírné horečnaté onemocnění s příznaky podobnými chřipce, se zduřením mízních uzlin a vyrážkou. Vzácně je komplikováno onemocněním mozku. Nejnebezpečnější je onemocnění těhotné ženy, neboť vede k těžkému poškození plodu. Před rokem 1986, kdy bylo zavedeno očkování všech dětí, docházelo u nás ročně k 50 000 – 100 000 onemocnění, v posledních létech je hlášeno několik set případů, hlavně u starších dětí a mladých dospělých.


Příušnice
Bolestivý zánět slinných žláz. Infekce může být komplikována zánětem mozku, mozkových plen, slinivky břišní. Nejobávanější komplikací bývá zánět pohlavních žláz, zvláště u chlapců po pubertě, vedoucí k neplodnosti. Očkováním bylo v ČR dosaženo stonásobného snížení nemocnosti.


Virová hepatitida B
Zánět jater, nazývaný neodborně žloutenka. Onemocnění je nebezpečné častým přechodem do chronického stádia, cirhózy, rakoviny jater a to nejčastěji v případě onemocnění dětí. V posledních třech letech je hlášeno ročně několik set případů tohoto onemocnění v porovnání s několika tisíci případy hlášenými v ČR ještě v 90. letech.


Imunita přirozená
Přirozená infekce je vyvolána neoslabeným mikroorganismem nebo jeho produktem , pro organismus to představuje zátěž, často s komplikovaným průběhem. Po prodělání většiny infekčních onemocnění dochází k vytvoření přirozené imunity, tzn., že při opakovaném styku se stejným infekčním agens obranný (imunitní) systém rozpozná „nepřítele“ a začne okamžitě tvořit protilátky, které ho zničí, aniž by došlo k onemocnění. Existuje i přirozená imunita pasivní, zprostředkovaná prostupem mateřských protilátek placentou a protilátkami obsaženými v mateřském mléce. Chrání dítě pouze v prvních týdnech až měsících po narození, pokud matka tyto protilátky má.


Imunita umělá

Očkovací látky obsahují mikroorganismy, jejich části nebo produkty, ale ve formě usmrcené, oslabené, v posledních létech dokonce uměle vyrobené. Podávají se v dávkách, které nevyvolají onemocnění, ale vyvolají tvorbu ochranných protilátek. Vzniká tak aktivní imunita umělá. I v případě, že dojde k onemocnění navzdory vakcinaci, bývá toto onemocnění mírné a bez komplikací. Imunita po podání 1-2 dávek živých oslabených vakcín obvykle trvá celoživotně. U usmrcených, inaktivovaných vakcín je potřeba podání více, tzv. „booster“ dávek. Obdobně jako pasivní imunita přirozená existuje i pasivní imunita umělá a to po podání hotových protilátek, obsažených v gamaglobulinu. Působí sice okamžitě, ale krátkodobě, několik týdnů, maximálně měsíců.

Nahoru