SZÚ

Kontaktní údaje


Státní zdravotní ústav
Šrobárova 49/48
Praha 10, 100 00
Tel.: 26708 1111
E-mail: zdravust@szu_cz
Běžný tvar e-mailu zaměstnanců SZÚ:
jmeno.prijmeni @ szu.cz
Datová schránka: ymkj9r5
IČ: 75010330
DIČ: CZ75010330
Č. účtu: 1730101/0710
Profily zadavatele:
e-Gordion
Tendermarket
NEN
Home » Témata zdraví a bezpečnosti » Zdraví a životní prostředí » Kvalita ovzduší » Pylový monitoring » Pylový monitoring - průběžná roční data » Pylový monitoring v Praze v roce 2018
Stáhnout článek jako PDF Vytisknout

Pylový monitoring v Praze v roce 2018

Pylová situace 2018 - stanice Praha (areál SZÚ, Šrobárova 48, Vinohrady, Praha 10). Cílem pylového monitoringu je informování veřejnosti o aktuálním výskytu množství pylu určitých, zejména alergenních, rostlin v ovzduší. Systém záchytu pylových alergenů v ovzduší, hodnocení a předávání dat se nezměnil. Na pražské stanici v roce 2018 probíhalo sledování pylových alergenů od poloviny ledna do konce října. Odběr vzorků je v Praze (50 0 5´ s. š., 14 0 25´ v. d., 245,5 m.n.m) – v areálu Státního zdravotního ústavu, kde je parková výsadba s trávníky, keři a stromy (břízami, jehličnany a dalšími stromy). Areál se nachází ve východní části centra města a v jeho okolí okolí je vilová čtvrť a areál fakultní nemocnice. Asi 1 km od stanoviště je rozsáhlý komplex hřbitovů s různorodou parkovou výsadbou včetně exotických dřevin i bylin.


Vyhodnocení je založeno na charakteristických klimatických intervalech a vývoji koncentrace pylu konkrétního rodu resp. skupiny rostlin ve vzduchu v průběhu roku. Rozdělení rodů rostlin do skupin podle významnosti vlivu na alergie:

Pylová skupina:

  • velmi významný rod - bříza, trávy, pelyněk, ambrosie
  • významný rod - olše, líska, cypřišovité
  • středně významný rod - vrba, jasan, habr, dub, platan, jitrocel, šťovík, merlíkovité
  • méně až středně významný rod - řepka olejka, topol, buk, ořešák, lípa, pajasan, hvězdicovité
  • málo významný rod - tis, borovice, jírovec, kopřiva, javor, mrkvovité

Průběh celé pylové sezóny v roce 2018 je presentován na grafu č. 1 (obr. č. 1). 

Z vyhodnocení dlouhodobých trendů je zřejmé, že pylová sezóna začíná obvykle v první polovině února, kulminuje mezi dubnem až červencem a doznívá na přelomu září a října, v závislosti na počasí. Výskyt silně alergenních pylů má vlastně dvě maxima. První, to je období květu olše, lísky, cypřišovitých a následně břízy, obvykle začíná v únoru a končí v dubnu. Druhé, delší období, trvá obvykle od května až do konce září a zahrnuje postupně na sebe navazující rozkvět trav, kopřivy, pelyňku a ambrózie a stoupající nálezy jejich pylových zrn v ovzduší.

I podle typického zastoupení jednotlivých druhů pylů lze pylovou sezónu dělit na období. V závislosti na aktuálních meteorologických podmínkách pak pro hodnocená období (přibližně) platí:

  • jarní 5 - 13 týden (únor - březen, duben) - olše, líska, bříza, cypřišovité
  • pozdně jarní 14 -25 týden (duben - červen) - trávy, dřeviny, šťovík, kopřiva
  • letní 26 - 38 týden (červenec - září) - jitrocel, pelyněk, ambrosia
  • raně podzimní 39 týden a dále (konec září až říjen) - ambrosia, pelyněk, spory plísní (ty jsou v ovzduší zastoupeny po celé sledované období)

Pylová sezóna 2018 začala již v lednu a vyznačovala se i větším počtem pylových zrn v ovzduší proti loňskému roku.

Pro jarní období je typický výskyt pylových zrn kvetoucích dřevin, kdy pyly lísky (Corylus) a olše (Alnus) jsou významným alergenem a způsobují první pylové alergické potíže. V roce 2018 jejich sezóna začala ve druhé polovině ledna a končila u  lísky v polovině dubna, pyl olše byl nalezen ještě začátkem května. dubna. Nejvyšší počty zrn byly v 11. týdnu, u lísky to bylo 192 zrn, u olše 704 zrn. O něco později, v půlce února, se objevila i pylová zrna rostlin z rodu cypřišovitých (cupressaceae), dalšího významného jarního alergenu, s vrcholem ve 14. týdnu (začátek dubna) – 370 zrn.

Nejvýznamnějším jarním alergenem je pyl břízy (Betula). Její první pylová zrna se objevila na začátkem dubna a byla v ovzduší až do konce května. Vysoký počet zrn se v ovzduší vyskytoval během dubna s následným razantním poklesem. Množství dosahovala několik stovek zrn na den, výjimečně přesáhla i tisíc. 2. 4. bylo nalezeno 1 932 zrn. Vrcholem pak byl 15. týden s maximálním počtem 9 964 zrn. (Obr. č. 2)

Od března do konce května se objevovala pylová zrna středně významných alergenů. Jasan (Fraxinus), s kulminací v 15. týdnu, kdy počet zrn dosáhl 1 986. U vrby (Salix), která kvetla od poloviny března do poloviny května, bylo ve 16. týdnu napočítáno 268 zrn.

Počet zrn habru (Carpinus) s dobou květu v dubnu dosáhl maxima v 15. týdnu - 808 zrn, následoval rychlý pokles. Pylová zrna dubu (Quercus), bylo možné nalézt od poloviny dubna do konce května, vrcholové byly týdny 16. a 17., s počty 910 a 2 799 zrn. V tomto období byla v ovzduší také pylová zrna dalších dřevin, např. topolu (Populus), jilmu (Ulmus) a tisu (Taxus).

V půli dubna rozkvetly jehličnany, smrk (Picea) a borovice (Pinus). V ovzduší se pylová zrna smrku nacházela do konce června, zrna borovice byla nalézána až do poloviny srpna, s vrcholy od půli dubna do konce května. U smrku to byl 17. (1 628 zrn) a 18. (1 102 zrn) týden, u borovice pak týdny 18 a 19 (5 307 a 3 145 zrn). Pyl těchto stromů sice není významným alergenem, ale ve velkém množství může potíže vyvolat.

Shodně, koncem dubna, se objevil v ovzduší pyl šťovíku (Rumex), jitrocele (Plantago) a bezu (Sambucus). Jitrocel i šťovík bylo možné najít v ovzduší až do konce září. Týdenní počty nalezených zrn nebyly v Praze nijak velké. Zatímco šťovík může působit potíže spíše v kombinaci s trávou, pyl bezu působí alergické problémy stále většímu počtu lidí. Ten kvetl do konce července a i jeho pyl se v ovzduší kolem SZÚ vyskytoval jen v malém množství. (Obr. č. 3)

Nejvýznamnějším alergenem v pozdně jarním období je pyl trav - lipnicovitých (Poaceae). V roce 2018 začaly trávy kvést v květnu a jejich pyl byl v ovzduší až do konce října. Nejvíce pylových zrn bylo nalezeno v květnu a červnu, s kulminací v 21. týdnu (konec května) a to 451.

Od druhé poloviny dubna do první poloviny července se v ovzduší vyskytovala pylová zrna řepky olejky. Koncem května se objevila první zrna kopřivy (Urtica); její pyl se řadí mezi méně až středně významné alergeny, ale při vysoké koncentraci v ovzduší mohou u citlivých osob potíže nastat. Zatímco pylových zrn řepky se v Praze nenacházelo nijak velké množství, množství pylu kopřivy bylo vyšší a to zejména v červenci a srpnu. Ovšem proti roku 2017 bylo letošní množství nalezených zrn přibližně o polovinu nižší. Nejvíce zrn bylo ve 29. týdnu – 795.

V celém letním období byl v ovzduší zejména pyl bylin a plevelných rostlin. Mezi nimi nejvýznamnější alergeny tohoto období - pelyněk (Artemisia) a ambrózie (Ambrosia). Pyl pelyňku se objevil začátkem července a v ovzduší byl do konce října. První pylová zrna ambrózie se našla v první polovině srpna a v ovzduší byla také do konce pylové sezóny. Týdenní počty zrn v ovzduší obou agresivních alergenů byly v Praze nízké.  (Obr. č. 4)

Plísně jsou agresivním činitelem, způsobujícím mnohé alergické reakce. Spóry rodů Cladosporium, Alternaria, Epicoccum, Stemphylium, Polythrincium a Helminthosporium byly v ovzduší nalézány od března až do konce pylové sezóny. V závislosti na aktuálních meteorologických podmínkách jejich počty dosahovaly i tisíců spór/24 hod., a to počínaje červnem až do konce října (rody cladosporium a alternaria). (Obr. č. 5)

V období podzimním, v září a říjnu, byl v ovzduší pyl ambrózie, pelyňku, trav, kopřivy, jitrocele i šťovíku, ale jednalo se o velmi malá množství, dá se říct o jednotky pylových zrn za týden. O to vyšší ale byly počty spor plísní.

Srovnání vývoje nálezů spor plísní, celkového počtu zrn a alergenních pylových zrn je na obr. č. 6.
.

Nahoru