Home » Témata zdraví a bezpečnosti » Zdraví a životní prostředí » Kvalita ovzduší » Pylový monitoring » Pylový monitoring - průběžná roční data » Pylový monitoring v Praze v roce 2020
Stáhnout článek jako PDF Vytisknout

Pylový monitoring v Praze v roce 2020

Pylová situace 2020 - stanice Praha (areál SZÚ, Šrobárova 48, Vinohrady, Praha 10). Úlohou pylového monitoringu je informování veřejnosti o aktuálním výskytu pylových zrn v ovzduší. Na pražské stanici v areálu Státního zdravotního ústavu (50 0 5´ s. š., 14 0 25´ v. d., 245,5 m. n. m) probíhalo sledování od konce ledna do poloviny října. Areál se nachází ve východní části centra města a jsou v něm trávníky, keře a stromy. V jeho okolí je vilová čtvrť, areál nemocnice a přibližně 1 km od stanoviště se rozprostírá rozsáhlý komplex hřbitovů s různorodou parkovou výsadbou včetně exotických dřevin a bylin.


Vyhodnocení je založeno na charakteristických klimatických intervalech a vývoji koncentrace pylu konkrétního rodu resp. skupiny rostlin ve vzduchu v průběhu roku.

Rozdělení sledovaných rostlin s alergenními pyly do skupin podle významnosti:

rody.png

Z vyhodnocení dlouhodobých trendů je zřejmé, že pylová sezona začíná obvykle v první polovině února, kulminuje mezi dubnem až červencem a doznívá na přelomu září a října v závislosti na počasí. Výskyt silně alergenních pylů má vlastně dvě maxima. První, to je období květu olše, lísky, cypřišovitých a následně břízy, obvykle začíná v únoru a končí v dubnu. Druhé, delší období, trvá většinou od května do konce září a zahrnuje postupně na sebe navazující rozkvět trav, kopřivy, pelyňku a ambrozie.

Podle typického zastoupení jednotlivých druhů pylu lze sezonu dělit na období. V závislosti na aktuálních meteorologických podmínkách pak rozdělení vypadá přibližně takto:

  • jarní 5 - 13 týden (únor - březen, duben) - olše, líska, bříza, cypřišovité
  • pozdně jarní 14 -25 týden (duben - červen) - trávy, dřeviny, šťovík, kopřiva
  • letní 26 - 38 týden (červenec - září) - jitrocel, pelyněk, ambrozie
  • raně podzimní 39 týden a dále (konec září až říjen) - ambrozie, pelyněk, spory plísní (ty jsou v ovzduší zastoupeny po celé sledované období)

Pylová sezona 2020 začala na konci ledna a množstvím pylových zrn v ovzduší byla mírně slabší než sezona předchozí. Celý její průběh je prezentován v grafu č. 1 (obr. č. 1).

Pro jarní období je typický výskyt pylových zrn kvetoucích dřevin, kdy pyly lísky (Corylus) a olše (Alnus) jsou významné alergeny a způsobují první alergické obtíže. V roce 2020 jejich sezona trvala od konce ledna do konce března. Nejvyšší počty zrn byly napočítány u lísky v 7. (531) a u olše v 8. týdnu (911). V polovině února se objevila také pylová zrna rostlin z rodu cypřišovitých (Cupressaceae), dalšího významného jarního alergenu, s vrcholem v 8. týdnu (1 134 zrn).

Od začátku března do začátku května se objevovala pylová zrna středně významných alergenů jasanu (Fraxinus) a vrby (Salix). Jasan kulminoval v 15. týdnu počtem zrn 1 071, vrba v týdnu 16. (266 zrn). V tomto období byla v ovzduší také pylová zrna méně alergenních  dřevin, např. topolu (Populus), jilmu (Ulmus) a tisu (Taxus). Zrna tisu se nacházela v ovzduší od února do konce dubna, s vrcholem v 8. týdnu (4 845 zrn).

Počet zrn habru (Carpinus), s dobou květu v dubnu, dosáhl maxima v 15. týdnu - 196 zrn. Pylová zrna dubu (Quercus) bylo možné nalézt od poloviny dubna do začátku června, vrcholný týden byl 18. s počtem 2 721 zrn.

Nejvýznamnějším jarním alergenem je pyl břízy (Betula). Její první pylová zrna se objevila koncem března a byla v ovzduší do začátku června. Vysoký počet zrn se vyskytoval během dubna s následným razantním poklesem. Množstvím dosahovala několika stovek zrn za den, několikrát přesáhla i tisíc. Nejvíce zrn jsme napočítali 13. dubna - 2 315. Vrcholem byl 15. týden s maximálním počtem 6940 zrn. (obr. č. 2)

V polovině dubna začaly rozkvétat jehličnany smrk (Picea) a borovice (Pinus). V ovzduší se pylová zrna smrku nacházela do poloviny června, s vrcholem na konci dubna. Zrna borovice byla nalézána do začátku července s vrcholem na konci května. U smrku byl nejpočetnější 18. týden (1 243 zrn), u borovice pak 22. týden (2 728 zrn). Pyl těchto stromů sice není významným alergenem, ale ve velkém množství může potíže vyvolat. Letošní počty byly ve srovnání s předchozím rokem trojnásobné.

Nejvýznamnějším alergenem v pozdně jarním období je pyl trav lipnicovitých (Poaceae). V roce 2020 začaly trávy kvést na konci dubna a jejich pyl byl v ovzduší do poloviny září. Ve vysokých počtech byla pylová zrna nalézána od začátku května do konce července, s kulminací ve 27. týdnu počtem 461 zrn.

V druhé polovině května se objevil v ovzduší pyl šťovíku (Rumex), jitrocele (Plantago) a bezu (Sambucus). Jitrocel bylo možné najít v ovzduší až do poloviny září. Týdenní počty nalezených zrn nebyly v Praze nijak vysoké. Zatímco šťovík může působit potíže spíše v kombinaci s trávou, pyl bezu působí alergické problémy stále většímu počtu lidí. Ten kvetl do začátku srpna a i jeho pyl se v ovzduší kolem SZÚ vyskytoval jen v malém množství. (obr. č. 3)

Od konce dubna do konce května se v ovzduší vyskytovala pylová zrna řepky (Brasssica). Na konci května se objevila první zrna kopřivy (Urtica), jejíž pyl se řadí mezi méně až středně významné alergeny, ale při vysoké koncentraci může u citlivých osob potíže vyvolat. Zatímco pylových zrn řepky se v Praze nacházelo minimální množství, množství pylu kopřivy bylo vyšší a to zejména od poloviny června do poloviny srpna. Nejvíce zrn bylo ve 32. týdnu (1952).

V celém letním období byl v ovzduší zejména pyl bylin a plevelných rostlin. Mezi nimi nejvýznamnější alergeny tohoto období - pelyněk (Artemisia) a ambrozie (Ambrosia). Pyl pelyňku se objevil v polovině července, pyl ambrozie v polovině srpna a v ovzduší se oba nacházely do konce září. Týdenní počty zrn obou alergenů byly v Praze nízké. V tomto období byl v malém množství přítomen také pyl merlikovitých (Chenopodiceae), což je středně významný alergen. (obr. č. 4)

Plísně jsou agresivním činitelem, způsobujícím mnohé alergické reakce. Spory rodů Cladosporium, Alternaria, Epicoccum, Stemphylium, Polythrincium a Helminthosporium byly v ovzduší nalézány během celé pylové sezony. V závislosti na aktuálních meteorologických podmínkách jejich počty dosahovaly i tisíce spor za 24 hod., a to od poloviny května do začátku října (rody cladosporium a alternaria).  

V období podzimním, v září a říjnu, byl v ovzduší pyl ambrozie, pelyňku, trav, kopřivy, jitrocele a merlíkovitých, ale jednalo se o velmi malá množství, dá se říct o jednotky pylových zrn za týden. O to vyšší ale byly počty spor plísní. (obr. č. 5)

Srovnání vývoje nálezu spor plísní, celkového počtu sledovaných pylových zrn a celkového počtu alergenních pylových zrn je na obr. č. 6.

.

Nahoru