SZÚ

Kontaktní údaje


Státní zdravotní ústav
Šrobárova 48
Praha 10, 100 42
Tel.: 26708 1111
E-mail: zdravust@szu_cz
Datová schránka: ymkj9r5
IČ: 75010330
DIČ: CZ75010330
Č. účtu: 1730101/0710
Profily zadavatele:
e-Gordion
Tendermarket
Home » Témata zdraví a bezpečnosti » Zdraví a životní prostředí » Hluk
Stáhnout článek jako PDF Vytisknout

Hluk

obrazek_hluk2.gif Zvuky jsou přirozenou a důležitou součástí prostředí člověka, jsou základem řeči a příjmu informací. Hluk je každý nechtěný zvuk (bez ohledu na jeho hlasitost), který má rušivý nebo obtěžující charakter, nebo který má škodlivé účinky na lidské zdraví. Dostatečně prokázaným negativním zdravotním účinkem hluku je vliv na kardiovaskulární systém a nepříznivé působení na osvojování řeči a čtení u dětí, v době spánku a fyziologické regenerace pak změny fyziologických reakcí (kardiovaskulární aktivita, EEG zaznamenaná aktivita mozku aj.), poruchy spánku a zvýšené užívání léků na spaní.   


 

Prevence a ochrana před hlukem

Nadměrný hluk je škodlivina, na kterou se člověk nemůže adaptovat. V pracovním i mimopracovním prostředí jsou přijímána konkrétní opatření k ochraně osob před nadměrným hlukem. Každý může přispět k ochraně svého zdraví před hlukem i k ochraně osob ve svém okolí pomocí jednoduchých změn ve svých zvyklostech. V případě nadměrného obtěžování hlukem se mohou občané obrátit na místní Orgán ochrany veřejného zdraví, tj. krajskou hygienickou stanici, popřípadě na další níže uvedené instituce.   


 

Monitoring hluku

Monitorování hluku probíhá v rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí ve vybraných městských lokalitách. Hluk v těchto lokalitách je zjišťován periodicky probíhajícím měřením, které je postupně doplňováno o akustické studie. Dotazníkové šetření v těchto lokalitách rozšiřuje monitorování hluku o údaje charakterizující obyvatelstvo z hlediska jeho zdravotního stavu a postojů k hluku.


 

Zdravotní účinky hluku

Nepříznivé účinky hluku na lidské zdraví je možné rozdělit na orgánové účinky, rušení činností a vlivy na subjektivní pocity. V denní době je za dostatečně prokázané považováno poškození sluchového aparátu, vliv na kardiovaskulární systém a nepříznivé působení na osvojování řeči a čtení u dětí. V noční době jsou za dostatečně prokázané považovány změny fyziologických reakcí, poruchy spánku a zvýšené užívání léků na spaní. Obtěžování je nově zařazeno mezi psychosociální účinky hluku.  


 

Zdroje hluku a jeho měření

Hluková zátěž naší populace je způsobena přibližně ze 40 % z pracovního prostředí a z 60 % z mimopracovního prostředí. Hlavním zdrojem hluku v mimopracovním prostředí je doprava, dále se uplatňuje hluk související s bydlením a s trávením volného času.


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nahoru