SZÚ

Kontaktní údaje


Státní zdravotní ústav
Šrobárova 49/48
Praha 10, 100 00
Tel.: 26708 1111
E-mail: zdravust@szu_cz
Běžný tvar e-mailu zaměstnanců SZÚ:
jmeno.prijmeni @ szu.cz
Datová schránka: ymkj9r5
IČ: 75010330
DIČ: CZ75010330
Č. účtu: 1730101/0710
Profily zadavatele:
e-Gordion
Tendermarket
Home » Témata zdraví a bezpečnosti » Zdraví a životní prostředí » Hluk » Prevence a ochrana před hlukem
Stáhnout článek jako PDF Vytisknout

Prevence a ochrana před hlukem

Nadměrný hluk je škodlivina, na kterou se člověk nemůže adaptovat. V pracovním i mimopracovním prostředí jsou přijímána konkrétní opatření k ochraně osob před nadměrným hlukem. Každý může přispět k ochraně svého zdraví před hlukem i k ochraně osob ve svém okolí pomocí jednoduchých změn ve svých zvyklostech. V případě nadměrného obtěžování hlukem se mohou občané obrátit na místní Orgán ochrany veřejného zdraví, tj. krajskou hygienickou stanici, popřípadě na další níže uvedené instituce.   


Opatření k ochraně před hlukem v pracovním i mimopracovním prostředí: 

Řada opatření k ochraně zdraví před hlukem byla původně navržena pro pracovní prostředí, jejich působení je ale obecnější a mohou být inspirací k tomu, jak zajistit tiché prostředí i v bytech a při volnočasových aktivitách. 

  • Odstranění zdrojů hluku nebo podstatné snížení vyvolávaného hluku. V pracovním prostředí to znamená nahradit příliš hlučné stroje a zařízení méně hlučnými a bránit šíření hluku a vibrací např. pružným uložením. I v běžném životě je vhodné zajímat se o hlučnost používaných domácích spotřebičů a při jejich výměně je nahradit co nejméně hlučným ekvivalentem. Akustické parametry jsou součástí dokumentace kvalitních výrobků.
  • Uzavření zdroje hluku vhodným krytem, vytvořením příčky, oddělením exponovaných pracovníků od zdroje. Toto pravidlo je vhodné respektovat i při zřizování domácností, kdy by klidové zóny např. ložnice měly být umístěny v nejtišší části bytu.
  • Omezení délky hlukové expozice. V pracovním prostředí jsou zařazovány klidové přestávky pro odpočinek v nehlučném prostředí nebo dochází ke střídání pracovníků v hlučném a nehlučném prostředí. I v domácím prostředí je možné zařadit mezi hlučnými činnostmi přestávky. Např. při poslechu televize je možné místo reklamy zařadit tichou přestávku vypnutím zvuku.
  • Používání vhodných osobních ochranných pomůcek, jako jsou zátkové nebo sluchátkové chrániče uší, protihlukové kukly a přilby. V pracovním prostředí je užívání těchto pomůcek běžné,  i když by nemělo být jediným řešením. Měly by být používány i při hlučných zájmových činnostech.

Jak se ještě můžeme chránit před hlukovou zátěží?

  • Vyvarovat se pobytu v příliš hlučném prostředí např. diskoték a dalších hlasitých hudebních produkcí. Tyto varovné signály ukazují, že je prostředí příliš hlučné:
    • pro porozumění rozhovoru je nutno silně zvyšovat hlas a mluvit z těsné blízkosti (i v případě posluchače, který netrpí poruchou sluchu),
    • po opuštění hlučného prostředí zní zvuky tlumeně nebo tupě, mohou se objevit šelesty v uších,
    • bolesti v uších během pobytu v hlučném prostředí a/nebo po jeho opuštění.
  • Snížit hlasitost při poslechu televize, radia i přehrávačů. Je vhodné volit kvalitní spotřebiče s originálními sluchátky, které umožňují regulaci i při nízkých hlasitostech. Pro poslech v hlučnějším prostředí, např. v dopravních prostředcích, slouží sluchátka s funkcí odstínění okolního hluku, aby hlasitost poslechu nebylo třeba zvyšovat.
  • Nevykonávat hlučné činnosti v malém prostoru. Odrazem hluku od stěn se zvyšuje jeho hladina.
  • Být ohleduplný ke svým spolubydlícím a sousedům. Nezpůsobujte hluk zbytečně. Po skončení poslechu rádia či televize je nezapomeňte vypnout. Pokud jsou hlučné činnosti v domácnosti nezbytné, přesuňte je na denní dobu. Ruku v ruce s ohleduplností jde i tolerance. Přítomnost sousedů patří k městskému způsobu života se všemi jeho výhodami i nevýhodami. Přenos zvuků od sousedů lze částečně potlačit vhodnými stavebními konstrukcemi, ale nelze mu zcela zabránit. 

Postup občanů při nadměrné hlukové zátěži

Nejdůležitější úlohu při ochraně obyvatelstva před škodlivinami včetně hluku mají orgány ochrany veřejného zdraví (krajské hygienické stanice, Ministerstvo zdravotnictví a Hlavní hygienik), ale i jiné instituce se podílejí na tomto úkolu. Při obtěžování nadměrným hlukem mohou občané podat oficiální podnět. Oslovení příslušné instituce kompetentní k řešení daného problému značně urychlí projednání záležitosti. 

  • Orgány ochrany veřejného zdraví zajišťují ochranu před hlukem definovaným v zákoně 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších zákonů. Jedná se například o hluk z dopravy, z průmyslových podniků a provozoven, ze stavební činnosti a hluk v pracovním prostředí. Zákon 258/2000 Sb. také vymezuje okruh subjektů, které mají povinnost nepřekračovat hygienické limity hluku a stanovuje situace a prostory, kterých se ochrana dotýká. Hodnoty hygienických limitů jsou uvedeny v nařízení vlády 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších novelizací. Aktuální přehled hlukové legislativy, spolu s vysvětlením pojmu hygienický limit, je uveden na stránkách Národní referenční laboratoře pro hluk v komunálním prostředí.
  • Pokud je občan obtěžován nadměrným hlukem z výše uvedených zdrojů, může podat podnět na místně příslušný Orgán ochrany veřejného zdraví tj. krajskou hygienickou stanici (KHS). Kontaktní adresy krajských hygienických stanic jsou uvedeny v přehledu na internetové adrese Ministerstva zdravotnictví. Hygienická stanice dále postupuje podle správního řádu a v případě potřeby zadá kontrolní měření hluku příslušné laboratoři. Při překročení hygienických limitů je provozovatel zdroje hluku povinen postupovat podle rozhodnutí příslušného Orgánu ochrany veřejného zdraví a zajistit nápravu.
  • Orgány ochrany veřejného zdraví neřeší problematiku zvuků působených hlasovým projevem fyzické osoby (s výjimkou veřejné produkce hudby v budově), hlasovým projevem zvířete, zvuk z produkce hudby provozované ve venkovním prostoru, zvuk výstražných signálů a bezpečnostních a záchranných akcí a dále zvuky přírodního původu včetně přelivu vody přes vodní dílo. Dále KHS neřeší problematiku zvuků vznikající při běžném užívání bytu (s výjimkou zařízení pro větrání a vytápění). Podle zákona 258/2000 Sb. tyto zvuky nejsou považovány za hluk a nařízení vlády 272/2011 Sb. pro ně nestanovuje limity.
  • V kompetenci obcí je vydávání vyhlášek k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, kterými mohou být regulovány některé činnosti včetně hlučných. Obce také povolují některé akce spojené s produkcí hudby ve venkovním prostoru a mohou stanovit podmínky pro jejich průběh a ukončení. V případě enormního hluku působeného fyzickými osobami, který má charakter narušení veřejného pořádku (výtržnictví), se občané mohou obrátit na obecní resp. městskou policii.
  • Stavební úřady jsou zodpovědné za kontrolu dodržování zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Dohlížejí na kvalitu staveb včetně stavební akustiky tj. požadavků na vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost. Kvalita stavebních konstrukcí z hlediska neprůzvučnosti ovlivňuje přenos zvuků a tím i míru obtěžování sousedským hlukem (hlasy osob, kroky, zvuky běžných domácích spotřebičů). Pokud jsou občané obtěžováni tímto typem hluku a mají podezření na nedodržení předepsané neprůzvučnosti, mohou se obracet na stavební úřad. 

Nahoru