SZÚ

Kontaktní údaje


Státní zdravotní ústav
Šrobárova 48
Praha 10, 100 42
Tel.: 26708 1111
E-mail: zdravust@szu_cz
Datová schránka: ymkj9r5
IČ: 75010330
DIČ: CZ75010330
Home » Témata zdraví a bezpečnosti » Hygiena životního prostředí » Biologický monitoring » Toxické kovy, benefitní prvky,...

Toxické kovy, benefitní prvky, polychlorované bifenyly, dioxiny a chlorované pesticidy


 

 

 

 

 

 

Hladina olova v krvi dětí a dospělých

Olovo je jedním z nejznámějších toxických těžkých kovů. Obsah olova v krvi je vhodným ukazatelem aktuální expozice populace olovu. Zvýšená expozice olovu představuje zdravotní riziko především pro vyvíjející se plody a malé děti, u kterých je koncentrace olova v krvi 100 µg/l a vyšší spojována s toxickými účinky na vyvíjející se mozek a nervový systém (neurobehaviorální a vývojové změny) s následným poklesem inteligenčního kvocientu (IQ). Výsledky nejnovějších studií však upozorňují na vznik nežádoucí zdravotních důsledků i u hladin olova v krvi nižších než 100 µg/l. Proto je třeba zaměřit účinná opatřeními ke snížení zátěže dětí tímto toxickým prvkem na nejnižší možnou míru.  


 

Koncentrace rtuti v krvi a moči dospělých a dětí

Rtuť patří mezi toxické těžké kovy. V prostředí je široce rozšířena, má schopnost se kumulovat v živých organismech a přenášet se dále potravním řetězcem. Rtuť má celou řadu negativních účinků na organismus, jedním z nejzávažnějších prokázaných dopadů je poškození nervového systému. Rizikovou skupinou jsou zejména těhotné ženy, vzhledem k možnosti poškození vývoje plodu a vzniku neuropsychických poruch u dětí. Koncentrace rtuti v krvi je ukazatelem nedávné expozice, vztahuje se především ke zdravotně nejzávažnějším organickým formám rtuti (metylrtuť). Obsah v moči je odrazem dlouhodobé zátěže organismu zejména parami rtuti a jejími anorganickými formami.


 

Perzistentní organické látky (POPs) v mateřském mléku

Perzistentní organické látky jsou značně rozšířeny v životním prostředí, kde přetrvávají po desetiletí. Kumulují se v tukových tkáních živočichů a prostřednictvím potravních řetězců vstupují do organismu člověka. Jejich biologická degradace v organismu trvá roky až desetiletí. Mezi jejich nejvýznamnější nežádoucí zdravotní účinky patří poruchy reprodukce, ovlivnění hormonálních a imunitních funkcí a zvýšené riziko nádorových onemocnění. Obsah těchto látek v mateřském mléku je spolehlivým ukazatelem zátěže celé populace. Je také využitelný pro sledování expozice dítěte ve vývojovém stadiu před narozením.


 

 

 

 

 

 

 

Nahoru